Minimum viable product

Pojem MVP pochází z oblasti vývoje digitálních produktů, webů, webových a mobilních aplikací nebo softwaru a je spojený s nalezením základní potřeby zákazníků a jejího řešení. Výsledek klasického vývoje je obvykle komplexní produkt, který firma až následně testuje na zákaznících. Takový produkt však nemusí splňovat zákaznické potřeby a přání, ale může plnit funkci, o kterou zákazníci ani nemají zájem, nebo mu může něco podstatného chybět či být jednoduše nepřehledný a nesrozumitelný

MVP takové situaci předchází. Při jeho tvorbě se firma zaměřuje na jednu základní potřebu zákazníků, např. na vyhledávání podnájmu, a na její řešení. Vše následně naprogramuje tak, aby to bylo plně funkční, a nabídne to lidem.

Pojem v roce 2001 vymyslel a definoval Frank Robinson a poté jej popularizovali Steve Blank a Eric Ries.[3]

Začít s vývojem jakéhokoliv komplexního produktu (aplikace, webu nebo např. softwaru) je obrovský risk. Neexistuje stoprocentní jistota, že o něj bude zájem a uchytí se. Firmu to následně může stát obrovské množství peněz, energie i času. Příčina této ztráty je často v tom, že se představy firmy o potřebách zákazníků liší od skutečnosti. Právě to pomáhá řešit MVP. Čas i náklady na jeho vývoj jsou podstatě nižší, díky čemuž se rychleji dostane k uživatelům, od kterých může firma získat základní zpětnou vazbu. V případě záporné zpětné vazby nejde o takovou katastrofu, v případě kladné si produkt začne mnohem dříve budovat zákaznickou základnu, popřípadě rovnou generovat zisk.[2]

Raná zpětná vazba následně umožňuje firmě rozvíjet produkt přesně dle potřeb zákazníka a postupně zvyšovat jeho obchodní cenu. Tento přístup tedy s větší pravděpodobností vede k vytvoření smysluplné a užitečné aplikace či softwarů.

Vyvíjet MVP může firmám přinést hned několik výhod:

•        Nižší počáteční kapitál i riziko – Firma investuje efektivněji. Na počátku není třeba velký kapitál.
•        Rychlejší vývoj a uvedení na trh – Produkt je mnohem jednodušší, a tedy i rychleji vyvinutý.
•        Znalost potřeb zákazníků – Ranná zpětná vazba na produkt firmě rozkryje potřeby zákazníků, kterými se může v dalším vývoji řídit.
•        Menší počet úprav – Jednoduchý produkt vyžaduje méně úprav a firma vždy přidělá jen to, oč mají lidé zájem.
•        Budování uživatelské základny – První uživatelé přinášející feedback se mohou stát i budoucími zákazníky.
•        Výhoda před konkurencí – Firma přesně ví, co zákazníci potřebují, snadněji tedy vytvoří něco nového, a přesto použitelného.[2]

Přístup spojený s MVP není omezený pouze na oblast vývoje digitálních produktů, ale lze ho využít prakticky v jakékoliv podnikatelské oblasti. Mnoha firem, které dnes patří ke špičkám v oboru, začala právě s využitím přístupu MVP. Patří sem například Spotify, Airbnb nebo i Facebook. Ačkoliv pak tento přístup využívají zejména startupy, lze ho využít takřka k jakémukoliv ověření podnikatelského nápadu.[4]