Minerální pramen Dolní Paseky
Minerální pramen Dolní Paseky je volně přístupný minerální pramen v Dolních Pasekách, místní části města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Minerální pramen Dolní Paseky | |
---|---|
V květnu 2019 | |
Poloha | |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Obec | Aš |
Místní část | Dolní Paseky |
Zeměpisné souřadnice | 50°14′10″ s. š., 12°14′9″ v. d. |
Parametry | |
Teplota | 9,6 °C (srpen 1974)[1] |
Vydatnost | 1,2 l/min[1] |
Mineralizace | 4290 mg/l[2] |
Obsah CO2 | 1800 mg/l[2] |
Ostatní | |
Typ | silně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1] |
Nadm. výška | 545 m n. m. |
Přístupnost | volně přístupný |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní poměry
Pramen vyvěrá v severovýchodní části Ašského výběžku při pravém břehu Bílého Halštrova, přibližně 1,5 km východně od česko-saské hranice. Nachází se v Ašské vrchovině v geomorfologickém celku Smrčiny v severovýchodní části přírodního parku Halštrov.[4][5]
Horninové podloží vývěru v nivních sedimentech Bílého Halštrova tvoří převážně svory a pararuly krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Osamocený pramen je svým chemickým složením, zejména obsahem Glauberovy soli, podobný minerálním pramenům ve Františkových Lázních, bývá však spolu se severněji vyvěrajícím minerálním pramenem v Doubravě řazen ke skupině kyselek v širší oblasti saských lázní Bad Elster a Bad Brambach.[6][1][2]
Historie
Pramen je zmiňován již ve 12. století a již v 16. století byl považován za léčivý.
Pramen je zachycen už na mapě Ašska z roku 1716. Minerálka byla oblíbeným nápojem místních obyvatel, kteří ji plnili do lahví a vozili zákazníkům do Aše.[7]
V roce 1870 nechal minerálku analyzovat ašský továrník Gustav Geipel a nad pramenem postavil dřevěný altán. V roce 1930 byl altán přestavěn na zděný pavilon ve stylu art deco. [8] Pramen je zachycen v mělké jímce a odběrné místo vyvedeno do přelivové vázy kryté šestibokým oplechovaným hranolem. K odběru se z průchozího protáhlého zastřešeného pavilonu schází k přelivové váze po schodech ze dvou opačných stran. U pramene jsou umístěny lavičky a o místo pečují místní chataři a chalupáři.[2]
V listopadu 2017 přestal pramen vytékat a odborníci zjistili, že příčinou problémů byl na třech místech proražený jímací zvon. K poškození nejspíš došlo již při dřívějších opravách betonem, který se ovšem rozpadl. K podobné situaci došlo i v roce 2015, kdy se voda rovněž ztratila, aby po nějakém čase zase začala téct.[9][10]
Během několika měsíců v první polovině roku 2018 provedlo město Aš opravu jímání i pavilonu. Rovněž bylo upraveno bezprostřední okolí, včetně úpravy příjezdové cesty i okolních chodníků. Obnoveno bylo původní odkanalizování a postaven nový můstek přes Bílý Halštrov. Opraven a nově zastřešen byl i pavilon nad pramenem. Přelivná váza dříve krytá skleněnou kopulí byla nahrazena nerezovou. Dne 12. června 2018 byl pramen znovu otevřen pro veřejnost.[7]
Vlastnosti a složení
Teplota pramene mírně kolísá mezi 8 až 9,6 °C, celková mineralizace činí 4 290 mg/litr. Obsah rozpuštěného oxidu hličitého je okolo 1 800 mg/litr, což dodává minerálce příjemnou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 37 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. Má mírnou radioaktivitu stopovou přítomností stroncia. Vydatnost je poměrně nízká, podle měření z roku 1974 činí 1,2 litrů/min. Pramen má údajně blahodárný vliv na potenci a dlouhověkost. Zdejší obyvatelé, kteří vodu pili, se prý dožívali velmi vysokého věku. Pití je doporučováno při svalovém revmatismu a poruchách látkové výměny.[1][8]
Přístupnost
Minerální pramen je volně přístupný. Podle tabule na vstupních dveřích lze minerálku odebírat v omezeném časovém období. Okolo pramene vede žlutě a zeleně značená turistická trasa. Obě trasy se kříží u zděného pavilonu s vývěrem minerálky. K prameni vede i cyklostezka, místy vedená po turisticky značených cestách. Nedaleko altánu je u jižního okraje Dolních Pasek menší parkoviště.[5][2]
Odkazy
Poznámky
- Starší zdroje většinou uvádějí slabou mineralizaci, přičemž vycházejí z již neplatné ČSN 86 8000, kterou nahradila vyhláška č. 423/2001 Sb.[3]
Reference
- KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Dolní Paseky, s. 65–66.
- JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 80–82.
- Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Mapy.cz [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Lidé už si opět pro oblíbenou minerálku můžou chodit. Karlovarský deník [online]. 2018-06-12 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Minerální pramen v Dolních Pasekách [online]. Informační centrum Aš [cit. 2019-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29.
- DOLANSKÁ, Jitka. Odborníci už vědí, proč se ztratil minerální pramen. Snaží se ho vrátit. iDnes [online]. 2018-04-17 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- Z pramene v Dolních Pasekách minerálka opět neteče. Chebský deník [online]. 2017-10-30 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Minerální pramen Dolní Paseky na Wikimedia Commons
- Minerální pramen Dolní Paseky v databázi eSTUDÁNKY
- Minerální pramen na webu hrady.cz