Minartice
Minartice je malá vesnice, část obce Vojkov v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Vojkova. Prochází tudy železniční trať Olbramovice–Sedlčany. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres.[2] Minartice je také název katastrálního území o rozloze 3,2 km².[3] V katastrálním území Minartice leží i Sledovice.
Minartice | |
---|---|
Průjezd vesnicí | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Vojkov |
Okres | Benešov |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′4″ s. š., 14°32′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 47 (2011)[1] |
Katastrální území | Minartice (3,2 km²) |
PSČ | 257 53 |
Počet domů | 16 (2011)[1] |
Minartice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 184454 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1386.[4] V tehdejším dokumentu, vydaném v Krásné Hoře, je ves uváděna jako Mynarczyce.[5]
V další písemné zmínce z roku 1401 se hovoří o Brunovi z Minartic. Na konci 16. století patřily Minartice společně s Vojkovem ke Kosově Hoře. Od 18. století až do ukončení vrchnostenské správy patřily Minartice k panství ve Vysokém Chlumci, náležejícímu příslušníkům roudnické větve rodu Lobkoviců.[5]
V roce 1894, kdy byla uvedena do provozu železniční trať Olbramovice–Sedlčany, získaly Minartice lepší dopravní spojení s okolními obcemi a městy ve středních Čechách.
Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1944 vystěhovat.[6]
Přírodní poměry
Do katastrálního území zasahuje část přírodní památky Minartice, která zahrnuje menší rybník, zvaný Jezero. Tento rybník leží zhruba 300 metrů směrem na jih od železniční zastávky Minartice na trati Olbramovice–Sedlčany.[7] Předmětem ochrany na této lokalitě je ohrožená žába kuňka obecná neboli kuňka ohnivá.[8]
Na katastrálním území Minartic se nachází několik dalších, podstatně větších rybníků. Největšími z nich jsou rybníky Chlumecký a Vojkovák.[9]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 84.
- Stručně z historie místních částí obce Vojkova [online]. Vojkov: Obecní úřad Vojkov [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
- Seznam. Přírodní památka Minartice [online]. mapy.cz [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- Minartice [online]. Praha: AOPK ČR [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- Minartice [online]. mapy.cz [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Minartice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Minartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Minartice na webu ČÚZK