Milovice
Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl a v současnosti zde žije přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16 km2 a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16 km2.[3]
Milovice | |
---|---|
Kostel sv. Kateřiny | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0208 537501 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Lysá nad Labem |
Okres (LAU 1) | Nymburk (CZ0208) |
Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′34″ s. š., 14°53′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 12 460 (2022)[1] |
Rozloha | 28,34 km² |
Nadmořská výška | 221 m n. m. |
PSČ | 289 23, 289 24 |
Počet domů | 1 271 (2021)[2] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | nám. 30. června 508, 289 23 Milovice - Mladá [email protected] |
Starosta | Lukáš Pilc (ODS) |
Oficiální web: www | |
Milovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 537501 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Počátky
Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má symbolizovat bohatství lesů v regionu.
20. století
V Milovicích se dříve nacházel vojenský prostor v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, žilo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 odhadem až 100 000 sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků, kteří zde měli zázemí.[4] Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991,[5] přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a velké množství nově uvolněných bytů ve městě zapříčinil prudký nárůst civilního obyvatelstva.[4]
V roce 1991 byl obci udělen status města.[6]
- Pohlednice vojenského tábora z roku 1908
- Momentka z roku 1984
21. století
Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V tentýž den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety jako symbol odchodu sovětských vojsk.[7]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky[8]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
- 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
- 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky[11]
- 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, soudní okres Benátky nad Jizerou[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem
Obecní evidence z roku 1932
V obci Milovice (4117 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3 cukráři, fotoateliér, 5 holičů, 4 hostince, 3 hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2 pánské konfekce, 2 kováři, 4 krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8 rolníků, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek v Milovicích, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, vojenský velkostatek, 2 vinárny.
Ve vsi Benátecká Vrutice (617 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] holič, 4 hostince, 2 jednatelství, kolář, košíkář, kovář, krejčí, pekař, porodní asistentka, 9 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Vrutici Benátskou, obchod se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, 3 truhláři.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v letech 1906–1907 při zřizování vojenského výcvikového tábora jako náhrada za rušený kostel stejného zasvěcení ve vysidlované obci Mladá, kam byly Milovice do té doby přifařeny.[16] Neorientovaná stavba v pseudogotickém stylu je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem na severozápadě a s hranolovou věží v jihovýchodním průčelí. V letech 1915–1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela sv. Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy sv. Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází z pozdější doby.
- Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) – nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu první světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků.
- Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904–1918, československé armády za první republiky, německého wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991.
- Socha sv. Antonína Paduánského – Replika barokní plastiky světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčka. Originál se nachází v Milovické radnici a Pochází z roku 1738.
- Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9. 5. 1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci druhé světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května.
- Pod Benáteckým vrchem – přírodní rezervace v části bývalého výcvikového vojenského prostoru.
- Památník rodiny Geigerových – holocaustu – Památník pětičlenné rodiny Geigerových, která žila v Milovicích od počátku 20. století až do začátku druhé světové války. Z pětičlenné rodiny holocaust přežila jen dcera Zdeňka, a to díky tomu že si vzala muže nežidovského původu a vyznání.
Kultura a přírodní bohatství
V nedalekém bývalém letištním areálu se každoročně konají letní hudební festivaly Votvírák a Let it Roll. Dvousethektarový tankodrom Milovice poskytuje prostor offroadovým tratím a střelnici. Také slouží pro prezentaci historické vojenské techniky[17]
Přírodní rezervace Milovice
Přírodní rezervace Milovice je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů, zejména velkým množstvím bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích lze například nalézt trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. Ale vyskytuje se zde i chrobák ozbrojený, zvláštní brouk s nápadným nosorožčím rohem na hlavě, který žije v podzemních houbách, například lanýžích. Pestrá je i fauna motýlů. Žije tady modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je silně ohrožený hořec křížatý.[18]
Tůně Josefov
V nivě potoka Mlynařice pod Milovicemi realizovalo město v roce 2014 revitalizační stavbu – Tůně a mokřady Josefov. Členitá soustava vodních hladin byla vyhloubena v hájích s převahou javoru jasanolistého po levé straně Mlynařice. Zatím jsou tůně kvůli čistotě vody od Mlynařice odděleny, je však záměrem, až se podaří zlepšit čištění splašků v Milovicích, zavést Mlynařici do soustavy, a tím její odpovídající úsek revitalizovat. Udržování soustavy bude vyžadovat zejména potlačování obnovy javoru jasanolistého.[19]
Členění města
Části obce
- Benátecká Vrutice
- Boží Dar
- Milovice
- Mladá
Základní sídelní jednotky
- Benátecká Vrutice
- Boží Dar
- Milovice
- Mladá I (ležící v k.ú. Milovice nad Labem)
- Mladá II (ležící v k.ú. Benátecká Vrutice)[3]
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/332 Lysá n.L. - Milovice - Krchleby a také silnice II/272 Český Brod - Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou - Bělá pod Bezdězem.
- Železnice – V městě končí železniční Trať 232 Lysá nad Labem - Milovice. Je to jednokolejná elektrizovaná regionální trať, jako veřejná slouží od roku 1923.
- Letiště – Na území města leží bývalé vojenské letiště, nyní plocha pro ultralight.
Veřejná doprava 2017
- Autobusová doprava – Z města vedou autobusové linky PID do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk.
Galerie
- Speciální bus vypravený v Milovicích na lince č.432 u příležitosti oslav 50 let s pantografy 2014
- Speciální bus vypravený v Milovicích na lince č.432 u příležitosti oslav 50 let s pantografy 2014
- Výstava k tématu obětem holocaustu, pořádaná k příležitosti pokládání pamětních desek obětem holocaustu
- Památka židovské rodině Geigerových - obětem holocaustu
- Svatý Antonín Paduánský - originál
- Tauros krávy („pratuři“) s telaty v přírodní rezervaci
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Územně identifikační registr ČR, heslo Milovice. www.uir.cz [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-28.
- KRIŠTOF, Roman. Analýza situace a potřeb cizinců (z třetích zemí) ve Středočeském kraji – 2013 [online]. Západočeská univerzita v Plzni, prosinec 2013 [cit. 2018-12-17]. S. 37–43. Dostupné online.
- Informační systém vlády, 20. výročí odchodu sovětských vojsk a ukončení vojenské okupace Československa
- Usnesení vlády České republiky ze dne 5. června 1991 č. 178
- Středočeské Milovice si připomněly 40. výročí okupace Československa [online]. ČT24, 23. 8. 2008. Dostupné online.
- Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- Vyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb.
- Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 832. (česky a německy)
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 27. (česky a německy)
- on-line průvodce Milana Stránského
- O nás « Tankodrom Milovice. www.tankodrommilovice.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15.
- Přírodní rezervace Milovice | Česká krajina. www.ceska-krajina.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (česky)
- S.R.O., VIZUS.CZ. Mlynařice. AOPK ČR [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Milovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo Milovice ve Wikislovníku
- Milovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Vojenský prostor Milovice
- Portál Interaktivní Milovice nad Labem Milovické servery, fotogalerie, články, weby, diskuze
- Letecké fotografie
- Informační portál pro město Milovice Oficiální stránka města.