Milorad Dodik

Milorad Dodik (v srbštině Милорад Додик; 12. března 1959, Banja Luka, Jugoslávie) je bosenskohercegovinský politik, prezident Republiky srbské.

Milorad Dodik
Milorad Dodik (17. ledna 2019)
Narození12. března 1959 (63 let)
Laktaši
NárodnostSrbové
Alma materFaculty of Political Sciences, University of Belgrade (1978–1983)
Povolánípolitik
OceněníŘád svatého Sávy (2009; Chrám Krista Spasitele)
Řád přátelství (2011; Banja Luka)
Order of Nemanjići
Řád Svatého císaře Konstantina
Politická stranaAlliance of Independent Social Democrats
Nábož. vyznáníSrbská pravoslavná církev
FunkcePrime Minister of Republika Srpska (1998–2001)
Prime Minister of Republika Srpska (2006–2010)
prezident Republiky srbské (2010–2018)
Serb member of the Presidency of Bosnia and Herzegovina (od 2018)
Chairman of the Presidency of Bosnia and Herzegovina (2018–2019)
… více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

V letech 1986 až 1990 byl předsedou Rady opštiny Laktaši. V roce 1990 byl v prvních svobodných volbách v Bosně a Hercegovině zvolen do republikového parlamentu v Sarajevu jako jeden z poslanců zastupující srbskou národnost. Kandidoval za Svaz reformních sil.

Během války v Bosně a Hercegovině byl poslancem Lidové skupštiny Republiky srbské. Tehdy zastupoval Srbskou demokratickou stranu. Po podepsání Daytonské dohody se stal prvním předsedou Svazu nezávislých sociálních demokratů. Mezinárodní společenství podporovalo Dodika především proto, že jej vnímalo jako umírněného politika.[zdroj?] Dodikovi se přesto podařilo stát se klíčovou politickou postavou v Republice srbské.

Milorad Dodik byl předsedou vlády Republiky srbské v letech 1998–2001; v roce 2006 a v letech 2006–2013. V roce 2010 zvítězil v prezidentských volbách v Republice srbské. Svůj mandát obhájil ve volbách v roce 2014, kde porazil protikandidáta Ognjena Tadiće.

V roli prezidenta prosazuje vysoce federalizovanou Bosnu a Hercegovinu tak, aby zajistil co nejvíce pravomocí pro Republiku srbskou. Otevřeně kritizoval některé masakry, ke kterým došlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech; oficiálně uváděný počet obětí srebrenického masakru uvedl jako nadsazený[zdroj?]. Zpochybnil také masakry na tržnici Markale v Sarajevu.[zdroj?] V roce 2016 a 2017 se vyslovil za mírumilovné rozdělení Bosny a Hercegoviny[1] V roce 2017 na něj americká vláda uvalila sankce.[2][3]

Reference
  1. Článek na portálu blic.rs
  2. Článek na portálu yahoo.com (anglicky)
  3. Článek na portálu Der Standard (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.