Mikuláš Pálffy (1552–1600)

Jeho otec Petr Pálffy († 1568) byl méně známý feudál a účastník protitureckých bojů, matka se jmenovala Žofie, rozená Deršfiová. Mikuláš Pálffy měl tři sestry a čtyři bratry. Za manželku měl Marii z rodu Fuggerovců, což mu částečně pomohlo při společenském vzestupu. Manželé spolu měli 5 synů a 3 dcery.

Především vlastními silami a schopnostmi dosáhl významné funkce: od roku 1574 byl královský stolník, v roce 1580 se stal kapitánem Bratislavského hradu a županem Bratislavské župy, které mu Rudolf II. v roce 1599 potvrdil a dal do dědičné držby. V roce 1581 se stal královským komorníkem, v roce 1582 skutečným vnitřním tajným radou, v roce 1584 kapitánem Komárna a županem komárenské župy. Od roku 1598 získal od Rudolfa II. titul říšský hrabě.

Mikuláš Pálffy se podle vzoru a příkladu svého otce zúčastnil protitureckých bojů na slovenském území. Byl nejvýznamnějším velitelem v 15leté válce proti Turecku. V roce 1593 se zúčastnil bojů u Pákozdu a přispěl k vítězství císařských vojsk, byl při obléhání Stoličného Bělehradu, dobyl několik pohraničních hradů a pevnosti (Fiľakovo, Divín, Modrý Kámen, Szécsény, Drégelypalánk, v roce 1594 Novohrad, 1595 Štúrovo, 1596 Vác, 1598 Ráb, Tata, Veszprém, Palota, Nagyvászony, 1599 bojoval u Stoličného Bělehradu, Budína a Pešti).

Mikuláš Pálffy byl na jedné straně významný vojenský velitel, ale zároveň i podnikatel. Pro císařské vojsko dodával základní potraviny (obilí, víno, maso), čímž nabyl obrovský majetek. Zároveň za své služby dostával různé majetky. Manželstvím s Marií Fuggerovou získal hrad a panství Červený Kameň (západní Slovensko), v roce 1599 získal panství Bratislava.