Mikrobus

Mikrobus je v českém prostředí nejčastěji neoficiální označení pro silniční motorové vozidlo, které je určeno k přepravě až 8 osob (řidiče nepočítaje), tedy podle oficiálních klasifikací patří ještě mezi osobní automobily (kategorie M1), ačkoliv počtem přepravovaných osob i konstrukcí již vybočuje z běžné představy osobního automobilu. Výhodou oproti minibusům je zejména to, že k jeho řízení postačuje řidičské oprávnění skupiny B, které vlastní velká část populace. Podobně jako většina minibusů jsou mikrobusy většinou konstrukčními modifikacemi dodávkových automobilů s karosérií typu kombi. Neplatí ovšem pro ně za standardních okolností výjimky z dopravního značení „mimo bus“ a zastavení na zastávkách autobusů je také vyloučeno dle zákona.

Mikrobus na bázi VW Transporter T5

Mezi mikrobusy s obsaditelností do 8 osob patří například vozidla na bázi VW Transporter, Ford Transit, Mercedes-Benz Viano, Mercedes-Benz Vito.

Někdy jsou však jako mikrobusy označovány i malé minibusy pro více než 8 cestujících, spadající oficiálně již do kategorie autobusů, (například Mercedes-Benz Sprinter,[1][2] Iveco Daily[3] atd.). Rovněž v řadě evropských zemí (Rusko, Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko, ale i Španělsko a Portugalsko) je „mikrobus“ či „mikroautobus“ označení pro minibusy.

Samořídící mikrobus

První samořídící mikrobus je nazýván Olli. Zajišťuje přepravu cestujících v uzavřené firemní zóně na jihu Berlína. Jeho kapacita je 8 míst a pohybuje se rychlostí kolem 9 km/h. Překážkám se neumí vyhnout – zastavuje před nimi. Někdy „vidí“ překážku i tam, kde žádná není.[4]

Související články

Reference

  1. Jan Marek a Daniel Ditrych: Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27. 7. 2007), BUSportál.cz, 8. 12. 2007
  2. Na návštěvě v TAD. Trutnovská autobusová doprava sází na kvalitu., BUSportál.cz, 28. 8. 2009
  3. Jakub Matoušek: 17. 9. 2009 pořádal ČPS seminář Jezdíme na stlačený zemní plyn (CNG) BUSportál.cz, 29. 9. 2009
  4. První minibus bez řidiče. Fotografie ČTK – Martin Weiser. Právo. Borgis, a.s., 2017-06-01, roč. 27, čís. 126, s. 19. ISSN 1211-2119.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.