Migdal

Migdal (hebrejsky מִגְדָּל, doslova Věž, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Migdal
מגדל
Poloha
Souřadnice32°50′20″ s. š., 35°30′7″ v. d.
Nadmořská výška- 159 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
Migdal
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,395 km²[1]
Počet obyvatel1 814 (2014[2])
Hustota zalidnění122,16 (r.2009) obyv./km²
Správa
Vznik1910
ZakladatelŽidé z Ruska
Oficiální webwww.m-migdal.co.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 159 metrů pod úrovní moře, v příkopové propadlině u břehů Galilejského jezera v Galileji. Město se nachází cca 5 kilometrů severozápadně od Tiberiasu, 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 47 kilometrů východně od centra Haify.

Migdal je situován v hustě osídleném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu podél Galilejského jezera, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Pouze jihovýchodně odtud, v úbočí pod masivem Arbel leží vesnice Chamam osídlená izraelskými Araby respektive Beduíny.

Migdal je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, ze které zde odbočuje lokální silnice 807 směrem k západu.

Dějiny

Židovští zemědělci z druhé aliji na polích poblíž osady Migdal roku 1912

Migdal byl založen v roce 1910.[3] Nynější židovské město navazuje svým jménem na biblické město Magdala, které zmiňuje například Evangelium podle Marka 16,9 jako místo původu Máří Magdaleny[4] Magdala, řecky nazývaná Taricheae, bývala v helénském období významným židovským městským centrem v této oblasti. Probíhala tudy důležitá cesta spojující Galilejské jezero a centrální Galileu. Po založení nedalekého města Tiberias počátkem 1. století našeho letopočtu začala Magdala ztrácet na významu. Během první židovské války byla Magdala opevněna a sloužila jako židovský opěrný bod. Po porážce Židů se obec vyvíjela v římském a byzantském období už jen jako menší sídlo vesnického typu.[5] Od 7. století zde skončilo židovské osídlení a ve vesnici žili křesťané.[6] Později se zde usadili Arabové. Ti vesnici nazývali Madždal.[7] Podle internetových stránek Migdalu se zde Arabové usídlili až v polovině 19. století.[6]

Roku 1908 se nedaleko této arabské vesnice, cca 1 kilometrů od břehů Galilejského jezera, usadila skupina křesťanů z Německa, kteří toto místo považovali za rodiště Máří Magdaleny a chtěli se tu trvale usídlit a zřídit zemědělskou komunitu. Už roku 1909 ovšem odešli a jejich pozemky vykoupili židovští sionističtí aktivisté z Ruska, kteří tu založili zemědělskou farmu Achuzat Moskva. Zakladateli osady bylo dvanáct mužů. Ta byla později rozparcelována na jednotlivé zemědělské usedlosti a vznikla z ní židovská vesnice Migdal.[6][8] Šlo o soukromě hospodařící vesnici typu mošava.[9]

Mezi zdejšími osadníky figurují i slavné osobnosti židovských a izraelských dějin jako Berl Kacnelson nebo Aaron David Gordon.[10] A když v roce 1912 dorazil do tehdejší turecké Palestiny Josef Trumpeldor, pozdější významný židovský voják, pracoval nějaký čas v osadě Migdal jako učitel.[11]

Během první světové války se ekonomická situace osady zhoršila. Po válce, za britského mandátu Palestina, začal nový růst. V letech 1920-21 zde působil pracovní oddíl Gdud ha-Avoda (גדוד העבודה), který mimo jiné zbudoval silnici do nedalekého Tiberiasu.[5] V letech 1923-24 dorazila do vesnice nová skupina osadníků.[8] V dobách ekonomické prosperity koncem 20. let se objevily plány amerických investorů na rozvoj turistického ruchu v Migdalu, kde se zamýšlela výstavba hotelu, zároveň sem přicházeli noví osadníci. Po nástupu ekonomické krize byly plány na turistický rozvoj obce opuštěny a Migdal i nadále zůstával jen menším vesnickým sídlem. Během 30. let ale pokračoval rozvoj obce. Došlo k výstavbě synagogy a školy.[6]

Až do poloviny 20. století existovala nedaleko židovského Migdalu stále arabská vesnice Madždal, umístěná přímo u břehu Galilejského jezera. V 19. století v ní žilo 80 lidí. Roku 1931 už měla 284 obyvatel, roku 1945 360 a v roce 1948 populace Madždalu vzrostla na 418. Právě tehdy, v dubnu 1948, během počátečního stádia první arabsko-izraelské války ale byla obec dobyta židovskými silami a vysídlena. Zůstala z ní jen muslimská svatyně Muhammada al-Ajamiho stojící poblíž hlavní silnice u Galilejského jezera.[7]

V roce 1949 byl Migdal povýšen na místní radu (malé město).[1] Téhož roku měla obec 240 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 862 dunamů (5,862 kilometrů čtverečních).[9] V této době nastal do obce skokový příliv nových obyvatel. Roku 1953 zde proto začala výstavba nových obytných čtvrtí, které postupně proměnily ryze vesnický charakter Migdalu.[6]

V současnosti se obyvatelé města zabývají zčásti zemědělstvím. Mnozí dojíždějí za praci mimo obec nebo pracují v turistickém ruchu.[5]

Demografie

Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 93,5 % populace Migdal a včetně "ostatních" tedy nearabských obyvatel židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 96,4 %.[1] Jde o menší sídlo spíše vesnického typu se setrvalým populačním růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1814 lidí. Během roku 2014 stoupla registrovaná populace o 1,1 %.[2]

Vývoj počtu obyvatel Migdal[2][9][12][13]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel2132406886408381 2591 3601 4731 4701 4941 5021 5261 6271 3921 4571 5541 7461 7951 814

Odkazy

Reference

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
  2. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  3. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  4. Mk 16, 9 (Kral, ČEP)
  5. Magdala [online]. Bible Walks [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  6. מגדל- סיפורה של מושבה [online]. m-migdal.co.il [cit. 2010-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-19. (hebrejsky)
  7. Welcome To al-Majdal [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Migdal (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  10. מגדל [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  11. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 58. (anglicky)
  12. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  13. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.