Michajlovský zámek

Michajlovský zámek (rusky Миха́йловский за́мок) je bývalá rezidence ruských carů, která se nachází na Sadové ulici v Petrohradě. Projektovali ji Vincenzo Brenna a Vasilij Ivanovič Baženov v klasicistním stylu využívajícím prvky renesanční architektury. Základní kámen byl položen 9. března 1797 a stavba byla vysvěcena 8. listopadu 1800, dokončovací práce však trvaly do března roku 1801. Na vnitřní výzdobě se podíleli Carlo Scotti, Ivan Akimovič Akimov, Jean-Antoine Houdon, John Augustus Atkinson a Johann Jakob Mettenleiter.

Michajlovský zámek
Základní informace
Sloh	klasicistní architektura a ruská novogotika
Architekti	Vincenzo Brenna a Vasilij Baženov
Výstavba	1801
Poloha
Adresa	Санкт-Петербург, Садовая улица, дом 2, Petrohrad, Sadovaya Street, Rusko Rusko
Souřadnice	59°56′25,5″ s. š., 30°20′15,5″ v. d.
Další informace
Kód památky	7810640000
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek je pojmenován podle archanděla Michaela, patrona carské rodiny, jemuž je zasvěcena zámecká kaple. Jeho stavbu nařídil car Pavel I. Ruský, který se v Zimním paláci necítil bezpečně a nechal si proto postavit unikátní vodní pevnost, pro niž vybral místo bývalého dřevěného paláce na jižním okraji Letního sadu, kde se narodil.[1] Podoba sídla odrážela panovníkovu zálibu v časech rytířství, ze zámku také vedla podzemní chodba do kasáren na Martově poli. Car však toto sídlo využíval pouze čtyřicet dní; v noci na 24. března 1801 zde byl zavražděn spiklenci, které vedl Platon Zubov.[2]

Po carově smrti byl zámek opuštěn a v roce 1819 se do něj nastěhovala Nikolajevská inženýrská škola (po revoluci Leningradská škola vojenských inženýrů), odtud také častá přezdívka „Inženýrský zámek“.[3] Na zámku mj. studoval Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Za obležení Leningradu budova sloužila jako lazaret. V letech 1957 až 2018 zde sídlila Ústřední knihovna námořnictva. Od roku 1991 zámek patří Stárnímu ruskému muzeu, které v něm po rekonstrukci v roce 2003 otevřelo expozici portrétního umění.

Před jižním průčelím se nachází jezdecká socha Petra Velikého, kterou vytvořil Carlo Bartolomeo Rastrelli.[4]

Nikolaj Leskov je autorem povídky Zjevení v inženýrském zámku.[5] Budova se také objevila ve filmu Zlaté oko.[6]