Michael Green

Michael Boris Green FRS[1] (* 22. května 1946) je britský fyzik a jeden z průkopníků teorie strun. Působí jako profesor na Katedře aplikované matematiky a teoretické fyziky v Clare Hall v Cambridge v Anglii. V roce 2009 nahradil Stephena Hawkinga na pozici Lukasiánského profesora matematiky, kterým byl do roku 2015.[2][3][4]

Michael Green
Narození22. května 1946 (75 let)
Londýn
BydlištěLondýn
Alma materChurchill College
William Ellis School
Univerzita v Cambridgi
Povolánífyzik, matematik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléLondýnská univerzita královny Marie
Univerzita v Cambridgi
OceněníMaxwell Medal and Prize (1987)
Diracova medaile (1989)
Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1989)
Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (2002)
Diracova medaile Institutu fyziky (2004)
… více na Wikidatech
FunkceLukasiánský profesor matematiky (od 2009)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vzdělávání

Green se narodil v Londýně. Absolvoval William Ellis School v Londýně a Churchill College v Cambridgi[5] , kde získal bakalářský titul z teoretické fyziky (1967) a doktorát v oboru teorie elementárních částic (1970).[6][7][8]

Kariéra

Po zisku doktorátu absolvoval postgraduální výzkum na Princetonské univerzitě (1970-1972), Univerzitě v Cambridgi a Oxfordské univerzitě. Mezi lety 1978 a 1993 byl docentem a profesorem na Queen Mary College na Londýnské univerzitě a v červenci 1993 byl jmenován profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Cambridge. V říjnu 2009 byl jmenován lukasiánským profesorem matematiky, když ve funkci vystřídal Stephena Hawkinga.[2][3] V roce 2015 ho vystřídal Michael Cates, specialista na koloidy, gely, a prachové částice.

Výzkum

Po mnohaleté spolupráci s Johnem Henry Schwarzem[9],objevili v roce 1984 zrušení anomálií v typu I teorie strun. Tento průlom s názvem Greenův–Schwarzův mechanismus inicioval první superstrunovou revoluci. Green také pracoval na Dirichletových okrajových podmínkách v teorii strun, které vedly k předpokladu D-brán[10] a instatonů.[11]

Ocenění a vyznamenání

Green získal Diracovu a Maxwellovu medaili, Diracova cena a cenu Dannieho Heinemena od Americké fyzikální společnosti. Byl zvolen do Královské Společnosti v roce 1989.[1] Green je spoluautorem více než 150 výzkumných prací.[4][12]

V roce 2013 získali Green a Schwarz Fundamental Physics Prize  za "otevření nových pohledů na kvantovou gravitaci a sjednocení interakcí."

Vybrané publikace
  • Green, M., John H. Schwarz, and E. Witten. Superstring Theory. Vol. 1, Introduction. Cambridge Monographs on Mathematical Physics. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN 9780521357524.
  • Superstring Theory. Vol. 2, Loop Amplitutes, Anomalies and Phenomenology. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN 9780521357531.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Green (physicist) na anglické Wikipedii.

  1. "Green, Michael Boris: Library and Archive Catalogue".
  2. Henderson, Mark (20 October 2009).
  3. "Michael Green elected 18th Lucasian Professor at the University of Cambridge" Archivováno 25. 10. 2009 na Wayback Machine.
  4. Michael Green's publications indexed by the Scopus bibliographic database, a service provided by Elsevier. (subscription required)
  5. "GREEN, Prof.
  6. Michael Green at the Mathematics Genealogy Project
  7. Green, Michael Boris (1970).
  8. "Dirac Medal 1989 Presentation Ceremony Leaflet" Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine (pdf).
  9. Green, M. B.; Schwarz, J. H. (1984).
  10. Green, M. B.; Harvey, J. A.; Moore, G. (1997).
  11. Green, M. B.; Gutperle, M. (1997).
  12. "Michael Green Bibliography listing"[nedostupný zdroj].

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.