Micha Josef Bin Gorion

Hrob Michy Josefa Bin Goriona na židovském hřbitově v Berlíně

Vyrůstal v podolském městečku Dubova, kde jeho otec působil v místní chasidské komunitě jako rabín. Svá talmudická studia absolvoval v běloruském Voložinu, kde se seznámil se základy haskaly. Náboženské vzdělání jej však příliš neuspokojovalo, zato ho stále víc lákala touha po sekulárním vzdělání. V roce 1890 proto odcestoval do Vratislavi, kde začal na tamější univerzitě studovat filosofii.

Část studií absolvoval v Berlíně. Tam se později seznámil i se svou budoucí ženou Ráchel, s níž po svatbě v roce 1902 žil ve Vratislavi až do roku 1911. V tom období začala i jeho spisovatelská kariéra, v níž ho jeho žena podporovala i finančně. V roce 1911 se přestěhovali do Berlína.

Bin Gorion literárně tvořil ve třech jazycích: hebrejštině, jidiš a němčině. Zabýval se ideovými konflikty mezi moderními názory své doby a tradičním pohledem judaismu. Zkoumal židovské legendy, psal eseje týkající se judaismu a křesťanství, pořídil podrobné zápisy o životě ve štetlech své doby. Filosoficky ho ovlivňovaly především Schopenhauerovy a Nietzcheho názory.

Za jeho nejdůležitější literární počiny jsou považovány především tyto dva spisy:

• Die Sagen der Juden zur Bibel (Židovské biblické legendy) – kniha obsahuje doplňující informace z rabínské literatury, jež se vztahují k tomu, o čem se Bible sice zmiňuje, ale co příliš neosvětluje a nerozvádí.
• Der Born Judas (Z pramene Judy) – sbírka nejrůznějších lidových bájí, pověstí a vyprávění, jež se obsahu Bible dotýkají jen nepřímo.