Mišmar ha-Jarden

Mišmar ha-Jarden (hebrejsky מִשְׁמַר הַיַּרְדֵּן, doslova „Strážce Jordánu“, anglicky Mishmar HaYarden[2]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Mevo'ot ha-Chermon.

Mišmar ha-Jarden
משמר הירדן
Celkový pohled na Mišmar ha-Jarden před koncem 19. století
Poloha
Souřadnice33°0′18″ s. š., 35°35′56″ v. d.
Nadmořská výška226 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaMevo'ot ha-Chermon
Mišmar ha-Jarden
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel653 (2014[1])
Správa
Vznik1949
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 226 metrů v údolí řeky Jordán (respektive Chulském údolí) v Horní Galileji. Mošav je situován cca 12 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera. Jižně od vesnice protéká směrem k Jordánu vodní tok Nachal Roš Pina.

Vesnice se nachází cca 25 kilometrů severoseverovýchodně od města Tiberias, cca 130 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 60 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Mišmar ha-Jarden obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou je město Tuba-Zangarija cca 4 kilometrů jižním směrem, které obývají izraelští Arabové, respektive Beduíni.

Na dopravní síť je napojen pomocí dálnice číslo 91, která spojuje údolí Jordánu a Golanské výšiny.

Dějiny

Nynější mošav Mišmar ha-Jarden byl založen v roce 1949.[2] Nedaleko odtud ale už koncem 19. století vznikla stejnojmenná židovská zemědělská vesnice typu mošava (tedy individuálně hospodařící). Už v 80. letech 19. století zde vznikla soukromá farma Šošanat ha-Jarden (שושנת הירדן) „Jordánská růže“, kterou tu zřídil Mordechaj Lovovski - přistěhovalec z USA. V roce 1890 jeho zdejší pozemky vykoupil jistý Moše David Šuv - židovský přistěhovalec z Rumunska, který se stal jedním z prvních aktivistů sionistického ražení v tehdejší turecké Palestině. Do Palestiny přišel v rámci první aliji a původně sídlil v Roš Pina. Na tomto místě založil Šuv zemědělskou osadu Mišmar ha-Jarden.[3]

Pomník původním osadníkům zničené vesnice Mišmar ha-Jarden

Osada se potýkala s ekonomickými těžkostmi a útoky okolních arabských Beduínů, ale podpořila ji organizace Chovevej Cijon a později i Jewish Colonization Association, která vznikla jako nástupnická organizace zřízená baronem Edmondem Jamesem de Rothschildem pro pokračování jeho sponzorských aktivit v Palestině.[3] V roce 1898 se manažerem osady stal Chajim Kalwarijski-Margalijot, který pomohl vesnici organizačně a ekonomicky stabilizovat.[4] Během první světové války byla osada dočasně opuštěna, v jejím okolí se odehrávaly těžké boje mezi Brity a Turky. Židovské osídlení se sem vrátilo až roku 1923. Následovalo čtvrtstoletí růstu během britského mandátu Palestina.[3] V listopadu 1939 provedli Britové v mošavě Mišmar ha-Jarden razii a zatkli 38 členů vojenské organizace Ecel (Irgun), kteří zde procházeli výcvikem.[5]

Těsně před svým zánikem měla obec 150 obyvatel a rozlohu katastrálního území 7 500 dunamů (7,5 kilometrů čtverečních).[6] Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice Mišmar ha-Jarden dobyta syrskou armádou a její obránci zabiti nebo odvedeni do zajetí. Syrský útok začal 6. června 1948. Prováděly ho dva pěchotní prapory s podporou dělostřelectva a tanků. Počáteční útok byl sice odražen, ale 10. června 1948 následovala druhá vlna. Nyní už Syřané nasadili do akce dvě brigády a osm tanků. Podařilo se jim překročit řeku Jordán a téhož dne prolomili obranný systém vesnice. Do zajetí padlo dvacet přeživších obránců. Šlo o nejvýraznější úspěch Syřanů při jejich invazi židovského státu.[7]

Po podpisu smluv o příměří mezi Izraelem a Sýrií (jednání o příměří probíhalo nedaleko odtud, v území nikoho mezi Mišmar ha-Jarden a Roš Pina) se sice území zničené vesnice vrátilo pod izraelskou kontrolu, její bývalí obyvatelé se sem už ale nevrátili a zůstali v Kirjat Šmona.[3][8] Oblast okolo Mišmar ha-Jarden byla v rámci dohod o příměří vyhlášena za demilitarizovanou zónu.[9]

Současný mošav Mišmar ha-Jarden byl založen v listopadu roku 1949 nedaleko od zničené původní vesnice.[10] Prvními osadníky zde byli veteráni války za nezávislost, kteří bojovali v tomto regionu. Část obyvatel pocházela ze Safedu a původní jméno této osady tak znělo Bnej Cfat (בני צפת) - Synové Safedu. Tato prvotní skupina obyvatel se ale rozpadla a roku 1956 byla vesnice osídlena novou skupinou, tvořenou židovskými přistěhovalci ze severní Afriky. Tehdy byla přejmenována na Mišmar ha-Jarden na počest zničené původní vesnice.[11]

V 70. letech 20. století prodělával mošav těžkou ekonomickou krizi. Obměnilo se pak jeho vedení a došlo k částečné výměně obyvatelstva. Následovala stabilizace. Počátkem 21. století ve vesnici začala bytová výstavba s plánovanou kapacitou 180 nových bytových jednotek.[11]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a turistice. Část obyvatel Mišmar ha-Jarden za prací dojíždí mimo obec.[11] V mošavu se nachází zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v komplexu Ramat Korazim poblíž vesnice Elifelet, střední školy jsou v jiných obcí v tomto regionu. V obci je k dispozici obchod se smíšeným zbožím, sportovní areály a synagoga.[12]

Demografie

Obyvatelstvo mošavu Mišmar ha-Jarden je sekulární.[13] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v mošavu Mišmar ha-Jarden Židé - cca 600 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 700 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 653 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 4,8 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Mišmar ha-Jarden[1] [6][14][15]
Rok 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel150135229280312336407445472487517532578583595592623653

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. משמר הירדן, מושבה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  4. מרגליות-קלווריסקי, חיים [online]. Bet Alon [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky)
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 209. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  6. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  7. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 54–56. (anglicky) Dále jen: Arab-Israeli Wars.
  8. The 20th Century in Eretz Israel. s. 269
  9. Arab-Israeli Wars. s. 105
  10. The 20th Century in Eretz Israel. s. 268
  11. משמר הירדן [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  12. משמר הירדן [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky)
  13. משמר הירדן [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (hebrejsky)
  14. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  15. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.