Irgun

Irgun (hebrejsky ארגון‎, doslova „Organizace“; celým názvem הָאִרְגּוּן הַצְּבָאִי הַלְּאֻמִּי בְאֶרֶץ יִשְׂרָאֵל‎, ha-Irgun ha-cva'i ha-le'umi be-erec Jisra'el, „Národní vojenská organizace v zemi izraelské“), též známý pod akronymem Ecel (hebrejsky: אצ״ל), byl ozbrojenou podzemní sionistickou skupinou, působící v letech 1931 až 1948 v britské mandátní Palestině. Vznikl jako ozbrojená skupina revizionistického sionismu v reakci na arabské nepokoje v mandátní Palestině. Podle historika Howarda Sachara byla ideologie Irgunu „přímo založena na učení Vladimira Žabotinského; tj. každý Žid má právo přijít do Palestiny, pouze aktivní odveta odradí Araby, pouze židovská armáda zajistí židovský stát.“[1] Spojeným královstvím byl Irgun považován za teroristickou organizaci,[2] a po masakru ve vesnici Dejr Jásin řada světových osobností (např. A. Einstein) označila Irgun za organizaci fašistickou.[3]

Symbol Irgunu s původním územím britské mandátní Palestiny (tj. včetně Zajordánska) a rukou třímající pušku s hebrejským nápisem Rak kach!, tj. „Jedině takto!“

Historie

Irgun vznikl štěpením dominantní židovské vojenské organizace Hagana, kdy někteří její členové nesouhlasili s její vojenskou strategií zdrženlivosti (havlaga) vůči arabským protižidovským útokům, ale dílem i proto, že se skládala vesměs ze stoupenců levicového sionistického hnutí.[4] Zpočátku tak byla nová revizionistická skupina označována jako Hagana Bet (הגנה ב‎), ha-Hagana ha-leumit (ההגנה הלאומית‎) nebo ha-Ma'amad (המעמד‎). K dalšímu štěpení, tentokrát v Irgunu, došlo v roce 1940 poté, co se zavázal během druhé světové války neútočit na britské vojenské cíle.[5] To vedlo skupinu radikálních členů kolem Avrahama Sterna k založení vlastní skupiny s názvem Lechi (též Sternova skupina či pejorativně Sternův gang).[5]

Poté, co se koncem roku 1943 ujal vedení skupiny Menachem Begin, vyhlásil Irgun v únoru 1944 odboj proti Britům. Mezi aktivity Irgunu patřil například bombový útok na hotel Krále Davida v Jeruzalémě (červenec 1946), bombový útok na britské velvyslanectví v Římě (říjen 1946), osvobození židovských vězňů z věznice v Akku (květen 1947) a masakr v arabské vesnici Dejr Jásin (duben 1948).[6]

Po vzniku Izraele byl Irgun rozpuštěn v izraelské armádě. Jeho poslední vůdce Menachem Begin následně založil stranu Cherut, která byla v prvních izraelských parlamentních volbách zvolena do Knesetu. Díky svým postojům, předsedovi a provázanosti s Irgunem se ale Cherut dostal do izolace a na dlouhá léta se stal hlavní opoziční stranou.[7] V 60. a 70. letech se Cherut sloučil s několika středovými a pravicovými stranami nejprve v alianci Gachal, posléze ve stranu Likud, která je na izraelské politické scéně dodnes. Ve volbách v roce 1977 vyhrál Beginův Likud parlamentní volby a on se tak stal prvním izraelským pravicovým premiérem. I přes obavy z radikalismu to byl nakonec právě Begin, kdo uzavřel vůbec první mírovou smlouvu s arabským státem (Egyptem), za což byl oceněn Nobelovou cenou za mír.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irgun na anglické Wikipedii.

  1. SACHAR, Howard. A History of Israel: From the Rise of Zionism to Our Time. New York: A.A. Knopf, 1996. 1153 s. Dostupné online. ISBN 067944632X. S. 265–266. (anglicky)
  2. CHALK, Peter. Encyclopedia of Terrorism. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2012. 871 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-30895-6. (anglicky)
  3. A letter to The New York Times. Saturday December 4, 1948 by Albert Einstein, Hannah Arendt, Sidney Hook, et.al.
  4. TUCKER, Spencer C. The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict: A Political, Social, and Military History. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2008. 1553 s. Dostupné online. ISBN 978-1851098415. S. 494. (anglicky) Dále jen: The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict.
  5. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. S. 57.
  6. BARD, Mitchell Geoffrey; SCHWARTZ, Moshe. 1001 Facts Everyone Should Know about Israel. Lanham: Rowman & Littlefield, 2005. 200 s. Dostupné online. ISBN 0-7425-4358-7. S. 24. (anglicky)
  7. MAHLER, Gregory S. Israel After Begin. Albany: State University of New York Press, 1990. 357 s. Dostupné online. ISBN 0791403688. S. 21. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.