Elifelet

Leží v nadmořské výšce 319 metrů v údolí řeky Jordán v Horní Galileji. Mošav je situován cca 7 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera.

Vesnice se nachází cca 18 kilometrů severně od města Tiberias, cca 120 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 55 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Elifelet obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou je město Tuba-Zangarija cca 4 kilometrů severovýchodním směrem, které obývají izraelští Arabové, respektive Beduíni.

Elifelet je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, ze které tu odbočuje dálnice číslo 89 do Safedu.

Elifelet byl založen v roce 1949.[2] Jméno obce je odvozeno od biblického Elífeleta- syna krále Davida.[3] Podle jiného zdroje je jméno vzpomínkou na jednoho člověka, který přežil holokaust a pak padl v roce 1951 nedaleko odtud, v bitvě se Syřany u Tel Motilo (poblíž nynější vesnice Almagor).[4]

První osadníci se sem přistěhovali 2. listopadu 1949. Pozemky v okolí patřily do roku 1948 arabské vesnici Zangarija.[5] Arabská vesnice Zangharija stála o několik kilometrů východním směrem od nynějšího mošavu a byla pojmenována podle zdejšího beduínského kmene, který se tu postupně trvale usadil. Roku 1931 měla 526 obyvatel a 97 domů, v roce 1948 zde žilo 974 lidí v 179 domech. Vesnice byla dobyta během války za nezávislost izraelskými silami v květnu 1948, v rámci Operace Jiftach a její obyvatelé uprchli směrem na východ. V červnu 1948 pak byla opuštěná vesnice zapálena a zdejší zástavba zničena.[6] Na místě Zangharije se nyní nacházejí pozemky obhospodařované mošavem Elifelet. Jméno zaniklé vesnice připomíná název nedalekého arabského města Tuba-Zangarija.

Elifelet vznikl původně jako přistěhovalecký tábor (Ma'abara). Roku 1952 se proměnil na zemědělský mošav. Obývali ho zpočátku židovští přistěhovalci z Jemenu, později přišli Židé z Kurdistánu a Maroka. Během 50. let 20. století vesnice prodělávala ekonomické těžkosti způsobené nedostatkem zkušeností jejích obyvatel s moderním zemědělstvím.[5]

V současnosti se ze 120 zde usedlých rodin 96 zabývá farmařením. Mošav obhospodařuje 100 hektarů zemědělské půdy. Část obyvatel se živí turistickým ruchem (25 lůžek pro ubytování turistů).[5] V mošavu Elifelet se nachází zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v komplexu Ramat Korazim poblíž vesnice, střední školy jsou v jiných obcí v tomto regionu. V obci je k dispozici obchod se smíšeným zbožím a synagoga.[4]

Obyvatelstvo mošavu Elifelet je sekulární.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v mošavu Elifelet Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 532 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 5,3 %.[1]