Mezitraťová

Mezitraťová je ulice v lokalitě Vinice v katastrálním území Hrdlořezy a Hloubětín na Praze 9. Začíná na ulici Hrdlořezské a má slepé zakončení u Hořejšího rybníka. Od západu do ní po jižní straně postupně ústí ulice Na Lukách, Pod Hloubětínskou zastávkou, Na Hloubětínské vinici, opět Pod Hloubětínskou zastávkou a Nad Potokem. Po severní straně z ní vedou bezejmenné odbočky do zahrádkářské osady, na venkovní dráhu pro motokáry a do podchodu pod železniční tratí, který po druhé straně ústí do ulice U Elektry. Přibližně v těchto místech stávala železniční zastávka Praha-Hloubětín. Ve východní části ulice prochází pod železničním viaduktem. Větší část ulice se nachází v Hrdlořezích, pouze východní úsek u železniční trati přináleží k Hloubětínu. Ovšem až do změny hranic katastrálních území v roce 1946 patřila lokalita Vinice k Hloubětínu.[2]

Mezitraťová
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 9
ČtvrťHrdlořezy, Hloubětín
Poloha50°5′57,46″ s. š., 14°30′51,06″ v. d.
Začíná naulice Hrdlořezská
Končí naslepé zakončení
Historie
Datum vzniku1925
Starší názvy1925–1947: V Mezivrší
1940–1945 německy: Senkleiten
Další údaje
Počet adres24[1]
PSČ190 00
Kód ulice456152
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulice byla pojmenována v roce 1925.[3] Původní název byl V Mezivrší,[3] protože ulice se nachází mezi vrchem Smetanka na jihu (243 metrů nad mořem) a svažitou lokalitou Vinice na severu. Oba vrchy jsou součástí Přírodního park Smetanka. V údolí mezi nimi protéká říčka Rokytka. V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se ulice německy nazývala Senkleiten.[4] V roce 1947 získala současný název Mezitraťová, který odkazuje na polohu ulice.[3][5] Na sever od ulice vede železniční trať Praha – Česká Třebová (č. 010, případně 011), na východ železniční odbočka do Malešic.

Na ulici je autobusová zastávka Na Lukách a Mezitraťová. Ulicí vede cyklostezka A25.

Budovy a instituce

Jiránkova vila. Okenní mříže vytvořil karlínský kovář Frolík.
Cyklotrasy vedoucí skrze Mezitraťová
 A25StaroměstskáÚjezd nad Lesy

Původně samota na vinici. Vilu i s továrnou na cukrovinky koupil ve 20. letech 20. století mecenáš umění Antonín Jiránek a pro svého bratra Miloše (1875–1911), malíře ovlivněného impresionismem, zde zřídil galerii. Vilu obklopovalo arboretum, stupňovitá zahrada s terasami v italském stylu se stromy z celého světa. Po roce 1948 objekt připadl státu. Vilu vlastnily Pražské čokoládovny (národní podnik Orion), které ho využívaly jako kanceláře a služební byty pro přilehlý průmyslový provoz. Výroba skončila v roce 1973 a následně objekt chátral. V 90. letech objekt patřil firmě Nestlé. V roce 2006 komplex koupila firma Stavoreko. Poté prošla vila rekonstrukcí a začala sloužit k bydlení. V současnosti je v areálu 17 nájemních bytů, část po nějakou dobu fungovala jako ubytovací zařízení.

Odkazy

Reference

  1. Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26.
  2. Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 86.
  3. LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 455.
  4. JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 291.
  5. ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 204.

Literatura

  • ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 204.
  • LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 455.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.