Mezinárodní investiční pozice

Pozice jednotlivých států v tabulce hodnot vykazujících NIIP je proměnlivá. Tyto změny lze přičíst ne zcela stabilní globální politické situaci v období studené války, později rapidnímu rozvoji tržní ekonomiky v postsovětském prostoru a stále rozrůstajícímu se hospodářsky integrovanému prostředí. Například ekonomika USA na základě tohoto ukazatele výrazně oslabila a v současnosti^[kdy?] se objevuje mezi největšími^[zdroj?!] dlužníky na celém světě, přestože na začátku druhé poloviny 20. století patřila mezi země s nejvyšší hodnotou NIIP. Mezi země s pozitivním NIIP patří evropské západní ekonomiky a jihovýchodní a větší část východní Asie. Při hodnocení NIIP je potřeba brát v potaz nejen ekonomickou soběstačnost daného státu, ale i počet obyvatel. V současnosti jsou na špici žebříčku země východu Asie, což způsobuje vysoká ekonomická vyspělost dané oblasti a tudíž velký počet aktiv držený tamními občany.[3]

Národní centrální banky členských zemí Evropské unie jsou povinny poskytovat statistiku investiční pozice vůči zahraničí čtvrtletně ve formě stavů na konci období a přecenění z důvodu změn směnných kurzů nebo jiných cenových změn.

NIIP přispívá zejména k hodnocení vnější zranitelnosti členských států a ke sledování toho, jak se vyvíjí držba likvidních aktiv v zahraničí ze strany sektoru držby peněz. Tyto statistické informace jsou klíčem k sestavování účtu zbytku světa ve čtvrtletních finančních účtech eurozóny. Čtvrtletní statistika investiční pozice vůči zahraničí tvoří též základ pro podrobné sledování hospodářství jednotlivých zemí, a to při postupu Evropské komise při makroekonomické nerovnováze. NIIP je významný ekonomický ukazatel hospodářské vyspělosti státu s přirozeným globálně politickým přesahem.[4]

[5]