Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

• Právo na rovné zajištění práv uvedených v Paktu pro muže a ženy.

• Právo na život.
• Omezení trestu smrti pouze na nejtěžší trestné činy. Dále zákaz uložení trestu smrti osobám mladším 18 let a těhotným ženám v zemích, kde trest smrti nebyl zrušen.

• Zákaz mučení nebo podrobování krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání.
• Zákaz podrobování osob lékařským nebo vědeckým pokusům bez jejich svobodného souhlasu.

• Zákaz všech forem otroctví, obchodu s otroky a nevolnictví.
• Zákaz vyžadování nucené a povinné práce mimo práci nebo službu spojenou s výkonem trestu podle pravomocného rozhodnutí soudu, dále mimo službu vojenské povahy, službu vynucenou mimořádnými případy a službu, která vyplývá z běžných občanských povinností.

• Právo na svobodu a osobní bezpečnost – zákaz svévolného zatčení nebo zadržení osoby, není-li zbavena svobody na základě zákona.
• Právo zatčené osoby na neprodlené informování o důvodech zatčení a obviněních vznesených proti ní a neprodlené předvedení před soudce.
• Právo na takové řízení před soudem, aby soud mohl rozhodnout bez prodlení o právoplatnosti jeho zadržení.
• Vymahatelné právo na náhradu pro oběti nezákonného zatčení.

• Právo osob zbavených osobní svobody na lidské jednání s úctou k přirozené důstojnosti lidské bytosti.

• Zákaz trestu odnětí svobody jako trestu za neschopnost dostát smluvnímu závazku.

• Právo svobody pohybu a svobody zvolit si místo pobytu.
• Právo vstoupit do své vlastní země.

• Zákaz svévolného vyhoštění a právo vyhoštěného na podání námitky proti vyhoštění.

• Právo na rovnost před soudem.
• Právo na spravedlivé a veřejné vyslechnutí nezávislým a nestranným soudem.

• Zákaz trestání za čin, který v době jeho spáchání nebyl podle zákona trestný.
• Zákaz uložit pachateli vyšší trest, než jaký byl uložen zákonem účinným v době, kdy byl trestný čin spáchán.

• Právo každého na uznávání jeho právní osobnosti.

• Právo na zákonnou ochranu proti zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence.
• Právo na ochranu proti útokům na svou čest a pověst.

• Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.

• Právo zastávat svůj názor bez překážky.
• Právo na svobodu projevu.

• Zákaz válečné propagandy.
• Zákaz národní, rasové nebo náboženské nenávisti podněcující k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí.

• Právo na pokojné shromažďování.

• Právo na svobodu shromažďovat se s druhými.
• Právo zakládat na ochranu svých zájmů odborové organizace a přistupovat k nim.

• Právo rodiny na poskytnutí ochrany ze strany společnosti a státu.
• Právo mužů a žen uzavřít v přiměřeném věku sňatek a založit rodinu.

• Právo na ochranu dítěte ze strany rodiny, společnosti a státu, vycházející z jeho postavení nezletilce, a to bez jakékoliv diskriminace.
• Právo dítěte na jméno a státní příslušnost.

• Právo a možnost podílet se na vedení veřejných záležitostí.
• Právo volit a být volen v pravidelných volbách konaných na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva.
• Právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.

• Právo na rovnost před zákonem a právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace.
• Zákaz jakékoli formy diskriminace a zaručení ochrany proti ní všem osobám.

• Právo etnických, náboženských nebo jazykových menšin na užívání vlastní kultury, vyznávání a projevování vlastního náboženství nebo používání vlastního jazyka.

Tím, že se státy, které jsou smluvními stranami Paktu stanou také smluvními stranami Protokolu, uznávají kompetence Výboru, zřízeného podle čtvrté části Paktu, přijímat a posuzovat oznámení od jednotlivců, kteří se stali oběťmi porušení některého z práv stanovených v Paktu. Tito jednotlivci mohou podat oznámení Výboru o porušení jejich práv, přičemž:

• porušení se musí týkat státu, který je nejen smluvní stranou Paktu, ale také Protokolu,
• toto oznámení musí být podáno písemně a
• daný jedinec již vyčerpal dostupné vnitrostátní prostředky pro řešení tohoto problému.

Výbor dále nepřijímá k posouzení taková oznámení, která:

• jsou anonymní,
• zneužívají práva předkládat oznámení,
• jejichž obsah je neslučitelný s ustanovením Paktu nebo
• pokud je tato záležitost je již projednávána v jiným mezinárodním orgánem.

Pokud Výbor přijme oznámení od jednotlivce, upozorní následně příslušný stát, kterého se toto oznámení týká. Tento stát poté do šesti měsíců podává písemné vysvětlení nebo prohlášení o případu. Výbor následně zkoumá vyjádření obou stran a prošetřuje celý případ na neveřejném zasedání. Svůj názor sdělí příslušnému státu a jednotlivci, který oznámení podal. Záznam o své činnosti Výbor zahrne do výroční zprávy.[11]