Zletilost

Zletilost neboli plnoletost[1] označuje věk, jehož dosažením člověk nabývá plné svéprávnosti.

Věk zletilosti v různých zemích světa:
     21
     20
     19
     18
     17
     16

Věk zletilosti může (ale nemusí) korespondovat s věkem pro uzavření sňatku, věkem voličského práva, věkem, od kterého lze konzumovat alkoholické či tabákové výrobky, věkem ukončení školní docházky, věkem pro způsobilost k pohlavnímu styku, věkem kulturní dospělosti, věkem pro řízení motorových vozidel.

Zletilost v České republice

V České republice je zletilost pro celý právní řád upravena v občanském zákoníku, který v § 30 stanoví, že zletilosti se nabývá až dovršením 18. roku věku. Před dosažením tohoto věku se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti soudem (emancipací), nebo uzavřením manželství, přičemž takto jednou nabytá svéprávnost se pak neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.

Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, má způsobilost jen k těm právním jednáním, která jsou přiměřená objektivní rozumové a volní vyspělosti jeho vrstevníků. Ovšem podle § 32 a 33 občanského zákoníku mu může jeho zákonný zástupce udělit souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, případně s přivolením soudu souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti. Každý nezletilý starší 15 let se navíc vždy může samostatně uvázat v pracovní poměr.

Historie

Kniha tovačovská (1481–1490) uvádí dospělost pro pány 16 let u mužů a 14 let u dívek, pro rytíře 17 let u mužů a 15 let u dívek a pro měšťany 18 let u mužů a 16 let u dívek. Roku 1549 byla stanovena hranice dospělosti mužů na 20 let pro šlechtu (platné do roku 1811) a 18 let pro měšťany, u dívek vždy 15 let.[2]

Od roku 1753 do roku 1919 byla stanovena zletilost na 24 let.[zdroj?] Roku 1950 byla hranice zletilosti snížena z 21 let na 18 let.

Odkazy

Reference
  1. Slovník spisovného jazyka českého: hesla zletilý a plnoletí
  2. MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde, 2005. ISBN 80-7201-433-1. S. 122–123.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.