Metoděj Jan Zavoral

Metoděj Jan Zavoral OPraem, též Metoděj Zavoral, Methoděj Zavoral, či Method Zavoral, (28. srpna 1862 Neveklov[1] – 26. června 1942 Praha[2])[3] ,byl český římskokatolický kněz, opat premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Následně byl senátorem Národního shromáždění ČSR.

Metoděj Jan Zavoral
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
68. opat strahovský
Ve funkci:
1906 – 1942
PředchůdceZikmund Antonín Starý
NástupceBohuslav Stanislav Jarolímek
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
Narození28. srpna 1862
Neveklov
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. června 1942 (ve věku 79 let)
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Profesekatolický kněz, spisovatel a překladatel
Náboženstvíkatolická církev
CommonsMetoděj Jan Zavoral
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie
Roku 1908 nechal strahovský opat Method Zavoral postavit u Svatojánských proudů repliku sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1722, po níž byly tyto peřeje pojmenovány.

Původně kaplan v Jihlavě, v letech 1906–1942 byl opatem Strahovského kláštera v Praze.

V letech 1918–1920 zasedal za lidovce v Revolučním národním shromáždění.[4][5] V parlamentu obhajoval zájmy katolické církve a odmítal vytlačování katolicismu z nové republiky.[6] V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu zasedal do roku 1925.[7]

V roce 1924 se vzdal politické práce v lidové straně v důsledku tlaku papeže Pia XI., který zakazoval kněžím politickou aktivitu.[8] V roce 1938 organizoval pohřeb Karla Čapka, jehož byl osobním přítelem.[9] Byl spoluzakladatelem a předsedou Československo-rumunské společnosti.[10]


Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Autoritní záznam: Zavoral, Method Jan, 1862-1942 [online]. aleph.nkp.cz [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. (česky)
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105. (česky)
  4. Metoděj Jan Zavoral [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
  6. 30. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
  7. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky)
  8. MALÍŘ, Jiří – MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 665. (česky)
  9. ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK [online]. halik.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-11. (česky)
  10. Národní listy, 21. srpna 1932, str. 3

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.