Medvídkovití

Medvídkovití
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	medvídkovití (Procyonidae); Gray, 1825
Rody
	Podčeleď: Procyoninae Procyon; Nasua; Nasuella; Bassariscus; ; Podčeleď: (Potosinae) Potos; Bassaricyon; ;
Sesterská skupina
	lasicovití (Mustelidae)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvídkovití (Procyonidae) jsou malé až středně velké šelmy. Nejznámějšími zástupci této čeledi jsou mývalové a nosálové. Medvídkovití žijí na celém území Ameriky a divoké populace mývalů se vyskytují i v Evropě díky utečencům ze zajetí. Mají mírně protáhlé tělo, poměrně velkou hlavu se zašpičatělým čenichem a dlouhý ocas. Pudově veškerou potravu omývají ve vodě. Váha se podle druhu pohybuje mezi 1 až 12 kg. Na všech nohou mají pět prstů s drápy. Mývalové se vyznačují velmi šikovnými předními končetinami. Pro kynkažu je typický chápavý ocas, kterým se dokáže zavěsit na větev stromu.

Medvídkovití jsou převážně stromová zvířata a často se zdržují u vodních toků, umí výborně šplhat i plavat. Vyznačují se, kromě nosálů a částečně mývalů, hlavně noční aktivitou. Většinou žijí v malých skupinách. Samice bývají březí 60–120 dní a mají 1–6 mláďat podle druhu. Medvídkovití jsou všežravci – živí se ovocem, kořínky, ořechy, hmyzem, vejci a malými obratlovci. Řada druhů se naučila přibližovat se k lidským obydlím a díky své obratnosti a inteligenci někdy působí škody na drůbeži i v domech. Většina zástupců této čeledi se dá poměrně snadno ochočit a poslední dobou není ani moc těžké si třeba mývala nebo nosála obstarat. Potřebují ovšem velmi prostornou venkovní voliéru a rozhodně se nehodí pro chov v bytě. V zajetí se mohou dožít přes 20 let.

Systém

Čeleď medvídkovitých je na základě studií fylogenetické příbuznosti řazena následujícím způsobem.[1][2]

Podčeleď medvídci (Procyoninae)
- Rod Procyon – mýval
  - mýval jižní (Procyon cancrivorus)
  - mýval severní (Procyon lotor)
  - mýval trpasličí (Procyon pygmaeus)
- Rod Nasua – nosál
  - nosál červený (Nasua nasua)
  - nosál bělohubý (Nasua narica syn. Nasua nelsoni)
- Rod Nasuella – nosál
  - nosál horský (Nasuella olivacea)
  - Nasuella meridensis
- Rod Bassariscus – fret
  - fret kočičí (Bassariscus astutus)
  - fret malý (Bassariscus sumichrasti)
Podčeleď olingové (Potosinae)
- Rod Potos – kynkažu
  - kynkažu (Potos flavus)
- Rod Bassaricyon – olingo
  - olingo štíhlý (Bassaricyon gabbii)
  - olingo jižní (Bassaricyon alleni)
  - olingo východní (Bassaricyon beddardi)
  - olingo severní (Bassaricyon lasius)
  - olingo západní (Bassaricyon pauli)
  - olinguito (Bassaricyon neblina)

Dříve se do čeledi medvídkovitých řadila i panda červená (Ailurus fulgens), dnes je však patrné, že tvoří samostatnou větev (čeleď Ailuridae) na bázi skupiny Musteloidea.

Odkazy

Reference

HELGEN, Kristofer M.; PINTO, Miguel; KAYS, Roland. Taxonomic revision of the olingos (Bassaricyon), with description of a new species, the Olinguito. ZooKeys. 2013-08-15, roč. 324, s. 1–83. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. ISSN 1313-2970. DOI 10.3897/zookeys.324.5827. PMID 24003317.
KOEPFLI, Klaus-Peter; GOMPPER, Matthew E.; EIZIRIK, Eduardo. Phylogeny of the Procyonidae (Mammalia: Carnivora): Molecules, morphology and the Great American Interchange. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-06, roč. 43, čís. 3, s. 1076–1095. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. DOI 10.1016/j.ympev.2006.10.003. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu medvídkovití na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] HELGEN, Kristofer M.; PINTO, Miguel; KAYS, Roland. Taxonomic revision of the olingos (Bassaricyon), with description of a new species, the Olinguito. ZooKeys. 2013-08-15, roč. 324, s. 1–83. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. ISSN 1313-2970. DOI 10.3897/zookeys.324.5827. PMID 24003317.

[2] KOEPFLI, Klaus-Peter; GOMPPER, Matthew E.; EIZIRIK, Eduardo. Phylogeny of the Procyonidae (Mammalia: Carnivora): Molecules, morphology and the Great American Interchange. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-06, roč. 43, čís. 3, s. 1076–1095. Dostupné online [cit. 2021-03-22]. DOI 10.1016/j.ympev.2006.10.003. (anglicky)