Medón, král epirský (Mysliveček)

(Sinfonia) Mladý princ Arsax z Dodóny je nyní ve službách u mocného a krutého epirského krále Medonta. Zoufá si a naříká na svůj osud (č. 1 árie (cavatina) Arsaxe Deh, s'affretti, astri tiranni). Jeho přítel Euandros, kapitán Medontovy královské gardy, se vyptává na příčinu Arsaxových stesků. Arsax se mu svěřuje, že kdysi pobýval v Argu u dvora krále Aglaura, kde se zamiloval do královy dcery Seléné. Její otec však se sňatkem nesouhlasil a Arsaxe vypověděl ze země. Nyní se Seléné má stát Medontovou ženou; její loď právě dorazila a co nevidět se má konat svatební obřad. Kdyby se o tom Medón dozvěděl, hrozilo by nebezpečí jak Arsaxovi, tak Seléné, proto Euandros přítele zapřísahá, aby mlčel (č. 2 árie Euandra Merta gli allori al crine).

Přichází thesálská princezna Zelinda. Všichni lidé se spěchají podívat na královu nádhernou nevěstu a Zelinda Arsaxe vyzývá, aby ji také následoval. Je zaražena Arsaxovým zdráháním a zjevným neklidem. Arsax neví, jak by své chování vysvětlil (č. 3 árie Arsaxe Frà gl'affanni, oh Dio, ch'io provo). Zelinda filozoficky uznává, že každý, kdo je jako Arsax nablízku slávy a moci, má více starostí než radostí (č. 4 árie Zelindy Chi è presso del soglio).

Slavnostně vstupuje královský průvod (č. 5 pochod). Medón přivádí Seléné a ukazuje jí svou zemi a své poddané, ale princezna je zamlklá a potlačuje zoufalství. Medón se pozastavuje nad tím, že nevidí poblíž svého věrného Arsaxe, a vyzývá jej, aby předstoupil. Setkání Seléné a Arsaxe je pro oba utrpením. Arsax ji zdraví jako svou paní a Seléné odpovídá slovy o své neochvějné věrnosti (č. 6 árie Seléné Al caro ben vicina), ostentativně zaměřenými na královského ženicha, ve skutečnosti však adresovanými Arsaxovi. V Medontovi nevěstiny dvouznačné výroky i její rozechvění vzbuzují podezření. Hovoří proto s Euandrem, o němž se domnívá, že zná Selénino tajemství, ale ten se odpovědi vyhýbá. Medón jej varuje před svým hněvem (č. 7 árie Medonta Pensa che sol per poco).

Zatím se potají setkávají Arsax a Seléné. Znovu si potvrzují svou lásku, které však osud klade v cestu nepřekonatelné překážky (č. 8 scéna (doprovázený recitativ) Tu parli di morire? a duet Ah, se mi sei fedele).

Šlechtic Thaletés, který doprovázel Seléné do Epiru, obhajuje ctnost své paní před Zelindou: princezna se prý těší na sňatek s Medontem a jen stesk po otci a vlasti a cudné obavy nevěsty působí, že se tváří smutně (č. 9 árie Thaléta Vedrò per sempre in calma). Zelinda však tuší lásku mezi Arsaxem a Seléné, což potvrzuje i přicházející Medón, který se o Selénině tajemství dozvěděl od Euandra. Zelinda mu radí ke lsti (č. 10 árie Zelindy Se vuoi dell'indegno). Medón si nechá předvolat Arsaxe i Seléné a předstírá, že jejich lásce velkomyslně ustoupí; tím od nich získá výslovné přiznání (č. 11 árie Medonta Serba costante il core). Thaletés je překvapen vývojem situace, nedůvěřuje však Zelindě, jíž podezírá, že má sama zájem o Arsaxe – což Zelinda popírá.

Medontova velkodušnost byla jen předstíraná; nechal Arsaxe zatknout a Seléné uvrhnout do kobky, aby byla zaživa zazděna (č. 12 scéna (doprovázený recitativ) a árie Seléné Dove, ahi dove son io?... Adorata mia speranza). Nalézá ji zde Arsax, kterému se podařilo uniknout strážím, ale než stačí milenci uprchnout, zadrží je králova garda v čele s Euandrem (č. 13 pochod). Arsax se musí se Seléné opět rozloučit (č. 14 scéna a árie (rondo) Arsaxe Cedere è forza, o cara… Luci belle, se piangete) a je odveden. Sám Euandros je však nešťasten, že musel zasáhnout proti příteli, a Seléné se ho podaří jednoduše přesvědčit, aby se spolu s Thaletem postavil proti barbarskému tyranu Medontovi (č. 15 árie Euandra Vedrai se un fido core).

Zelinda přichází a snaží se Seléné obměkčit vůči Medontovi, ale ta Medontovým slibům i hrozbám odolává a odmítá se za něj vdát. Mezitím se Thaletovi a Euandrovi podařilo shromáždit vzbouřence a v první potyčce s královými oddíly osvobodit Arsaxe, který přibíhá pro Seléné. Ale Medontovi vojáci získávají navrch a rozhněvaný Medón opět bere Seléné a Arsaxe do zajetí (č. 16 tercet Tremate, empi, tremate).

Euandrovi se podařilo oba milence opět potají osvobodit, ale Medón se o tom dozvěděl a rozzuřen zabrání jejich útěku. Arsax ví, že se za něj postavila část Medontových mužů, a nebojácně se staví proti svému bývalému pánovi, čímž na sebe strhne Medontův nejsilnější hněv. Král jej vyzývá na souboj (č. 17 árie Medonta Perfidi, io sciolgo il freno). Arsax výzvu přijímá; Seléné o něj má strach a zadržuje ho, ale Arsax ji upokojuje vírou ve své vítězství (č. 18 árie Arsaxe Sciogli, o cara, un dolce riso). Seléné jeho odchod sleduje s obavami, ale i ona věří v Arsaxův triumf (č. 19 árie Seléné Mesti affani, fiere pene).

A vskutku se z boje vrací vítězně Arsax s Medontem jako zajatcem. Zelinda za krále prosí a Arsax mu vrací svobodu i království. Jako cenu za vítězství si odvádí jen Seléné zpátky do Argu (č. 20 závěrečný sbor Oggi, che stringe Imene).