McLaren MCL36

První předsezonní test konaný v Barceloně ujel tým 3. největší vzdálenost (1715,7 km/367 kol) a zároveň získal 3. nejlepší čas.[3] Po testech označil Norris dosažené výsledky za "solidní začátek", ale také dodal že tým se během testů potýkal s mnoha méně viditelnými problémy.[4] Hlavním tématem testů byl problém poskakování vozů, tzv. "porpoising". Tento jev je způsoben vysokým přítlakem generovaným podlahou který způsobí pokles výšky vozu. Malá vzdálenost mezi podlahou monopostu a vozovkou naruší proudění vzduchu, dojde k poklesu přítlaku a vůz se opět "zvedne". Pokud se tento děj opakuje s vysokou frekvencí, může dojít k rezonanci s vypružením vozu a celý monopost začne výrazně "poskakovat". Tento jev se vyskytoval ve Formuli 1 již dříve, avšak vymizel s úpravami pravidel pro omezení přízemního efektu, které znemožnili generovat podstatnou část přítlaku od podlahy vozu. Změnou pravidel pro sezónu 2022 se tato omezení uvolnila a problém poskakování vozů se vrátil. Nejjednodušším řešením tohoto problému je zvednout jízdní výšku vozu. Tato úprava vyřeší problém poskakování ve vysokých rychlostech, ale zároveň sníží úroveň přítlaku během celého kola a tedy i v zatáčkách.[5] Na monopostu MCL36 se tento problém skoro neprojevil. Ve srovnání s ostatními týmy se vůz MCL36 vyznačuje velmi silnými víry podél bočních okrajů podlahy. Tyto víry umožňují udržet proudění vzduchu pod vozem i při vyšší jízdní výšce, která tak nezpůsobí výraznou ztrátu přítlaku. Technický ředitel James Key prohlásil, že tento děj se velmi těžce simuluje ve větrném tunelu. Stabilitu vozu MCL 36 přisoudil více štěstí doplněném o vyřešení jízdních vlastností monopostu při různém nastavení výšky než cílenému zaměření na zmírnění tohoto problému.[6]

V druhém předsezonním testu se tým nečekaně potýkal s přehříváním předních brzd, které znemožnilo zkoušet dlouhé jízdy včetně závodních simulací. První den testů ujel Norris pouze 50 kol[7], druhý den se podařilo ujet 60 kol[8]. Na poslední den tým nasadil narychlo vyrobené a dopravené brzdové kanály. Norris dokázal s takto upraveným vozem ujet 90 kol.[9] Ricciardo se kvůli pozitivnímu testu na Covid-19 testu nezúčastnil.[10] McLaren v Bahrajnu urazil s výrazným odstupem nejmenší vzdálenost ze všech, přičemž nejrychlejší Norrisův čas stačil pouze na 9. místo.[11] Zástupci McLarenu se snažili test zhodnotit pozitivně, ale zároveň uznali, že problémy s brzdami neumožnily splnit testovací program. Andreas Seidl po skončení testů uvedl, že cílem je plně vyřešit problém s přehříváním brzd. Řešení použité v poslední den testů označil za improvizované s dopadem na výkonnost vozu. Problém se podařilo vyřešit před prvním závodem, ale s dopadem na časový harmonogram vývoje vozu. [9][10][12][13]

I přes další pokrok v oblasti chlazení brzd se v prvním závodu ukázaly následky narušené přípravy i samotné nedostatky vozu, doplněné o nevhodnou závodní strategii. Ani jeden z jezdců se nedostal do poslední části kvalifikace a nakonec dokončili závod na 14.(Ricciardo) a 15.(Norris) místě. Závod při tom nedokončily 3 vozy. Jezdci McLarenu tak dokázali překonat pouze Latifiho Williams a Aston Martin, který řídil náhradník Nico Hülkenberg. Seidl po závodě označil spolehlivost obou vozů za jedinou pozitivní část závodu. Tým tento víkend využil alespoň pro získání dalších dat ve snaze stáhnout zpoždění způsobené nesplněním testovacího programu druhého předsezónního testu.[14][15] Kvůli řešení problémů s brzdami nedokázal McLaren pro další závod připravit nové díly. Přesto získaná data stačila pro výrazný posun ve výkonnosti a po kvalifikaci na 11. místě získal Norris první body díky 7. místu. Ricciardo musel kvůli penalizaci startovat ze 14. místa, ale i on se dokázal v závodě probojovat na bodované příčky. Kvůli mechanickému problému ovšem závod nedokončil.[16][17]