Maximilian Vrints zu Falkenstein

Maximilian Vrints zu Falkenstein
Maximilian Vrints zu Falkenstein
	Maximilian Vrints zu Falkenstein
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1861 – 1865
	Ve funkci:; 1867 – 1870
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – ???
Člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; ??? – 1896
Stranická příslušnost
Členství	ústavověrný velkostatek
Narození	4. února 1802
Úmrtí	10. června 1896 (ve věku 94 let) ; Poysbrunn; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Gruftkapelle Bartenstein-Vrints
Choť	Františka Posthuma z Bartensteina
Děti	Sofie Vrints zu Falkenstein Evženie Vrints zu Falkenstein
Příbuzní	Aemiliane Gräfin von Thurn und Valsássina-Como-Vercelli[1] a Franziska Eugenia Gabriele Ghislaine Gräfin von Thurn und Valsássina-Como-Vercelli[1] (vnoučata)
Náboženství	katolická církev
Ocenění	komandér Řádu Leopoldova (1852)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maximilian Vrints zu Falkenstein (4. února 1802[2] – 10. června 1896 Poysbrunn[3]) byl rakouský šlechtic, diplomat a politik z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Pocházel z šlechtického rodu Vrints von Treuenfeld, který měl španělské a nizozemské kořeny.[4] 5. července 1860 byl povýšen na hraběte. Do té doby byl baronem. Dlouhodobě působil v diplomatických službách. Zastával post vyslance v Bruselu.[2] Byl rovněž vyslancem v Dánsku. Patřilo mu panství Falkenstein v Dolních Rakousích.[5] Za zásluhy mu byl roku 1851 udělen Císařský rakouský řád Leopoldův. Roku 1857 získal titul tajného rady.[4]

Roku 1861 a opět roku 1867 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za velkostatkářskou kurii. Zemský sněm ho roku 1861 a opět roku 1867[2] zvolil i do Říšské rady.[6] Patřil k centralistické a provídeňské Straně ústavověrného velkostatku.[2] Až do poslední chvíle náležel mezi podporovatele Antona von Schmerlinga. V Říšské radě se angažoval zejména v rozpočtových debatách.[4]

Později zasedal od roku 1871 jako doživotní (od roku 1873 jako dědičný) člen Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady),[4] přičemž na konci svého života byl jejím nejstarším členem.[7]

Zemřel v červnu 1896 na zámku v Poysbrunnu.[7][4]

Odkazy

Reference

Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Vrints (Maximilian Graf), s. 154. (německy)
Maximilian VRINTS zu Falkenstein [online]. geneanet.org [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-24. (německy)
Graf Maximilian Vrints. Neue Freie Presse. Červen 1896, s. 6. Dostupné online.
Neues Allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: Steinhaus - Zwierlein, 9. Lipsko: Ernst Heinrich Kneschke, 1870. 636 s. Dostupné online. Kapitola Vrints (Maximilian Graf), s. 423. (německy)
Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Z Vídně. Národní listy. Červen 1896, roč. 36, čís. 161, s. 1. Dostupné online.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[Reichsraths1867-2] Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Vrints (Maximilian Graf), s. 154. (německy)

[Vrints-3] Maximilian VRINTS zu Falkenstein [online]. geneanet.org [cit. 2015-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-24. (německy)

[NFPVrints-4] Graf Maximilian Vrints. Neue Freie Presse. Červen 1896, s. 6. Dostupné online.

[alman-5] Neues Allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: Steinhaus - Zwierlein, 9. Lipsko: Ernst Heinrich Kneschke, 1870. 636 s. Dostupné online. Kapitola Vrints (Maximilian Graf), s. 423. (německy)

[alex.onb.ac.at-6] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[NLVrints-7] Z Vídně. Národní listy. Červen 1896, roč. 36, čís. 161, s. 1. Dostupné online.