Matouš Talíř

Narodil se v jihočeském Střížově. V rodné obci vychodil základní školu, gymnázium studoval v Českých Budějovicích, kde se naučil německy. Od roku 1856 studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Po škole nastoupil jako konceptní praktikant na zemské finanční ředitelství v Praze. V roce 1862 se stal substitutem komisaře u finanční stráže, kde se následujícího roku stal koncipistou. Pak se ale vrátil k akademické dráze. V roce 1866 získal na pražské univerzitě titul doktora práv. Specializoval se na rakouské finanční právo. Roku 1869 se zde habilitoval. Od roku 1871 byl mimořádným a od roku 1882 řádným profesorem rakouského finančního práva a statistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Napsal odborné studie o daňových systémech. V roce 1888 a 1893 byl děkanem filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v předcházejících letech byl děkanem právnické fakulty. V roce 1889/1890 byl rektorem univerzity. Dosáhl titulu dvorního rady.[4][5]

Matouš Talíř na medailonu Josefa Maliny

Angažoval se i politicky. V období let 1877–1884 zasedal ve sboru obecních starších města Prahy. Od roku 1879 byl rovněž členem statistické komise města Prahy, jíž od roku 1881 předsedal.[4] V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1880 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Jindřichův Hradec, Lomnice, Třeboň, N. Bystřice) do Českého zemského sněmu.[6] Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1883.[7] Po volbách v roce 1889 zasedl na sněmu opět, nyní ale jako virilista, tedy poslanec, který nabývá mandátu z titulu své funkce, v tomto případě funkce rektora české univerzity v Praze.[8] Politicky patřil k staročeské straně.[5]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam usedl po volbách roku 1879 za kurii městskou, obvod Kolín, Poděbrady atd. Slib složil 30. listopadu 1880.[9]

Zemřel po delší nemoci náhle během pobytu na letním bytě v jihočeské Hluboké v srpnu 1902.[4] Ostatky byly pak uloženy na Olšanské hřbitovy.