Masarykova vyhlídka v Třebíči

Ještě před vznikem samotné vyhlídky s památníkem došlo roku 1926 k upravení návrší Hrádek Okrašovacím spolkem v Třebíči.[1] Stalo se tak vysázení 254 lip, které vytvořily Jubilejní Masarykovy sady.[1] V letech 1929 až 1931 pak byl Herzánovou stavební společností vybudován Masarykův památník, později známější jako Masarykova vyhlídka či rozhledna. Na čelní stěně památníku byla umístěna bronzová deska ve tvaru medailonu s profilovým portrétem prezidenta a letopočty 1850 a 1930. Na stěnu byl rovněž vytesán nápis: „T. G. Masaryk zasloužil se o stát.“[1]

Na vrcholu památníku byla zbudována vyhlídková plošina s rozhledem jižním směrem na centrum města. Uprostřed ní pak stavitelé vytvořili kostku o velikosti hran jeden metr. Její objem tak tvořil přesně jeden metr krychlový.[1]

V pátek 28. října 1930 došlo k otevření Masarykova mostu přes řeku Jihlavu. Poté byla slavnostně zpřístupněna i Masarykova vyhlídka na Hrádku. K této příležitosti byl na její jižní zdi odhalen reliéf s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka.[1] Odhalení uspořádal pod protektorátem městské rady Okresní osvětový sbor v Třebíči.[1] Památník veřejnosti po svém projevu předal předseda Okrašlovacího spolku v Třebíči Matěj Koutek. Za město převzal vyhlídku s památníkem náměstek starosty a senátor Jílek.[1]

Rok po otevření vyhlídky k ní byla zbudována řádná cesta a schody ze Zdislaviny ulice a z návrší nad ní.[2]

Na památníku se v dalších letech konaly pravidelné oslavy Masarykových narozenin – 7. března, oslavy založení Československé republiky – 28. října a po prezidentově úmrtí 14. září 1937 i toto výročí.[2]

28. října 1939 se místo stalo i přes zákaz a odpor okupačních úřadů místem připomenutí československé státnosti v době útlaku. Na vyhlídce visely československé prapory, byly zde rozsvěcovány lampiony a zapalovány svíčky.[2] Následně došlo k odstranění reliéfu s portrétem prezidenta Masaryka a ve dnech výročí jeho narození a úmrtí i ve svátek založení Československa byla vyhlídka důkladně střežena protektorátními bezpečnostními složkami, aby se zabránilo jakým kolik vzpomínkovým aktům a seskupování občanů na tomto místě.[2]

Po válce byl odstraněný reliéf objeven třebíčským stavitelem Josefem Mácou v kovohuti ve Velvarech, kde bylo za války soustředěno větší množství podobných plastik určených k roztavení.[2] Současně uskutečnil i nález pamětní desky zborovských hrdinů, která je dodnes umístěna zpět na třebíčské radnici.[2] Reliéf s deskou byl ředitelem kovohuti po domluvě ochotně vydán za množství barevných kovů o poloviční hmotnosti.[2] Oba předměty mohly být navráceny i bez požadované náhrady, bylo však třeba podat žádost na ministerstvo průmyslu, což by návrat plastik oddálilo. Stavitel Máca na své náklady obě desky převezl zpět do Třebíče i zajistil jejich potřebné opravy.[2]

V roce 2018 bylo rozhodnuto o tom, že by mělo být vylepšeno nasvícení vyhlídky. Dosavadní osvětlení je provedeno jedním halogenovým světlem ze spodní strany vyhlídky a svítí tak návštěvníkům do očí a není dostatečné. Měly by být postaveny stožáry a sloupy pro osvětlení.[3]