Rudra

Rudra, též Šiva, Šarva „lučištník“ či Pašupati „pán zvířat“, je védský bůh. Jedná se o hrozivé a ničitelské božstvo vládnoucí nemocem a katastrofám, zároveň však před nimi chránící a vládnoucí léčitelskou mocí. Pod svým eufemistickým jménem Šiva „vlídný, přátelský“ začal nabývat na důležitosti a v upanišadách nabývat na důležitosti a stal se jedním z nejdůležitějších hinduistických božstev.[1]^:s.90[pozn. 1][2]

Obdař nás svou přízní, otče Marutů.
kéž nám neodepřeš místo na slunci,
kéž naše koňstvo hrdina ušetří,
kéž se přerodíme ve svých potomcích.

Blahodárnými léky, co rozdáváš,
Rudro, zdraví uchovej mi po sto zim!
Pryč od nás zaplaš nenávist a bázeň,
strádání rozežeň na všechny strany.

Všechny tvory, Rudro, předčíš velikostí,
nejmocnější z mocných, bleskem ozbrojený,
Za předěl strádání šťastně nás zaveď,
odvracej veškeré útoky chorob.

Začátek rgvédského hymnu 2.33[1]^:s.90

Společně s Pršni zplodil Maruty, božstva bouře tvořící družinu hromovládného Indry, s těmi je někdy ztotožňována skupina božstev nazývaná Rudrové. V rgvédském hymnu 6.74 je vzýván v dvandvanu Sóma-Rudra.[1]^:s.75

Etymologie

Tradičně je jméno vykládáno v souvislosti s bouří ze slova róditi „plakat, naříkat“ jako „křikloun“. Jaan Puhvel však považuje za pravděpodobnější význam „divoký“ v souvislosti s latinským rudis „hrubý, surový, divoký“. Upozorňuje na souvislost se slovem rodas nejasného významu, to může být vykládáno jako „země“, „nebe“ ale také „surový, nehotový stav“. Poslední jmenovaný význam může souviset s Rudrovou funkcí boha divočiny, chaosu či přírody předcházející kultuře. Tento výklad podporuje také fakt že Rudrova družka je nazývána Rodasí.[3]

Jméno Šarva odvozené od šaru „šíp“ a šar- „ničit“ a později bylo také užíváno pro Šivu. Íránskou obdobou tohoto jména je Saurva, označují jednoho z daevů – démonů.[3]

Aitaréja bráhmana

V Aitaréja bráhmaně je vypravován mýtus o vzniku Rudry. Bůh stvořitel Pradžápati se v podobě jelena pokusil zmocnit své dcery která na sebe vzala podobu laně. Bohové, kteří to viděli, si přáli někoho kdo by jej potrestal, a tak shromáždili své nejstrašlivější podoby a dali tak vzniknout Rudrovi – Bhútapatimu „pánu bhútů – duchů“. Než potrestal Pradžápatiho dal si Rudra podmínku že se stane pánem dobytka a tak je znám též jako Pašupati „pán dobytka“.[1]^:s.38–39

Odkazy

Poznámky

Rudra je stejně jako Marutové nazýván nrhán „ten, jenž zabíjí muže“, stejný přívlastek se objevuje homérské řečtině u hrdinů a válečných božstev. Motiv šípů přinášejících nemoci a smrt a zároveň léčitelská moc se objevuje i u řeckého Apollóna.

Reference

ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986.
WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 80, 148.
PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 76.

Rgvédské hymny (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[2] Rudra je stejně jako Marutové nazýván nrhán „ten, jenž zabíjí muže“, stejný přívlastek se objevuje homérské řečtině u hrdinů a válečných božstev. Motiv šípů přinášejících nemoci a smrt a zároveň léčitelská moc se objevuje i u řeckého Apollóna.

[Zbavitel1986-1] ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986.

[3] WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 80, 148.

[Puhvel1997-4] PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 76.