Marubi

Rodina fotografů Marubi – dříve také Marubbi – se skládala z významných albánských fotografů otce Pjetëra (1834–1903), syna Kela (1870–1940) a vnuka Gegëho Marubiho (1909–1984). Provozovali fotografické řemeslo během 19. a 20. století po tři generace ve fotografickém studiu v albánském Skadaru, které je považováno za vůbec první v Albánii. Svou prací přispěli významně k vytvoření dokumentace života své doby a albánského kulturního dědictví v jihovýchodní Evropě.

Pjetër Marubi: Děti v albánských krojích, 1903

Tři členové rodiny od konce 19. století a v první polovině 20. století pořizovali záběry z krajiny a každodenního života lidí, což je považováno za unikátní umělecké svědectví albánské historie. Kromě toho existuje celá řada obrazů, na kterých jsou zobrazeny typické albánské kroje a zvyky. Tři fotografové zachytili mnoho důležitých politických událostí své doby.

Sebrané dílo je vystaveno jako Fototeka Marubi ve Skadaru.

Fotografové

Pjetër Marubbi
Pjetër Marubi, asi 1880
Pjetër Marubi: Žebrák, Skadar, konec XIX. století

Pjetër Marubbi nebo Pietro Marubi (Piacenza, 1834 – Skadar, 1903) z politických důvodů kolem roku 1850 emigroval z italské Piacenzy do albánského Skadaru. Tam se začal věnovat podnikání ve fotografickém řemesle. Nejprve dokumentoval významné události na politické scéně, posléze založil firmu Fotograf Marubi (Dritëshkronja Marubi), první fotografické studio v zemi.[1] Používal velkoformátové kamery, které si přinesl s sebou z Itálie. Fotografie pořizoval principem mokrého kolodiového procesu, což tehdy byla standardní metoda fotografování v celé Evropě. Je považován za otce albánské fotografie.

Nejstarší fotografie ve sbírce jeho děl nesou datum v rozmezí 1858 do 1859. Některé z nich byly publikovány v The London Illustrated News, La Guerra d'Oriente a L'Illustration.

Osvojil si techniky speciálních efektů a naučil se retušovat negativy. Začal také fotografovat mimo studio v exteriérech s dokonalejšími fotoaparáty.

Byl známým zastáncem Giuseppa Garibaldiho, což byl vůdcem vlastenců v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848–1849 a 1851.

Kel Marubi

Kel Marubi (* 1870 jako Mikel Kodheli, Kodheli i Kodrimës – 1940) v roce 1885 začal jako patnáctiletý hoch pomáhat v Pjetërsově studiu. V práci nahradil svého bratra Mata, který zastával tuto pozici až do své předčasné smrti. Oba synové zahradníka Pjetëra Marubiho dokončili stáž v Terstu. Po celý život svobodný[2] Pjetër Kela adoptoval a odkázal mu své fotografické studio. Kel Marubi byl patriot a byl aktivní v hnutí za albánské znovuzrození. Spoluzaložil společnost Albánský jazyk a byl redaktorem novin Zëri i Shkodrës (Hlas Skadaru).

Kel šel v oblasti fotografie z uměleckého hlediska ve stopách svého učitele. Pořizoval obrazy severní albánské společnosti a významně přispěl do sbírky fotografií. Portrétoval obyvatele severní Albánie i albánské státníky, ale i obyčejný horský lid a městské ženy v závoji. Kelovy obrazy zachytily každodenní městský život, podnikatele v jejich firmách, ale také rozvoj obchodu, trhů a žebráků. I v jeho krajinářských snímcích se soustředil na obraz člověka.

Dokumentoval všechny významné historické události své doby v Albánii, od příchodu prince Viléma až po svatbu krále Zoga I. Roku 1910 jej pověřil Nikola I. Petrović-Njegoš fotografováním oslav při jeho povýšení na krále.

Gegë Marubi

Kelův syn Gegë Marubi (* 1909; † 1984) šel ve stopách svého otce a byl také fotografem. V Lyonu studoval na Vysoké škole bratrů Lumièrových a za svou práci získal několik cen. Na rozdíl od svých dvou předchůdců nasnímal mnoho fotografií krajin bez lidí a experimentoval s celuloidovým filmem[2]. Poté, co komunisté v roce 1944 po druhé světové válce převzali kontrolu, zavřel v roce 1946 svůj obchod[3] a v roce 1952 ukončil svou práci fotografa.[2]

Místo toho investoval mnoho času do archivace a zachování rodinné sbírky.[3], roku 1974 nebo 1978[2] daroval fotografický archiv 150 000 negativů (skleněných desek) albánskému státu. Jeho jediná dcera Teresa byla inženýrkou, ředitelkou závodu a v roce 1990 starostkou města Skadar.[3]

Dílo Marubiů
Marubi: Setkání Mirditů v severních albánských horách během povstání proti Turkům

Již pouhé množství fotografií je velmi působivé. Na fotografiích je zachyceno období téměř 100 let – politické události a společenské změny města Skadaru včetně rozsáhlé oblasti centrální Albánie. Zdokumentovali pohnuté roky, ve kterých Albánie postupně získávala nezávislost na Turecku a byl tvořen samostatný stát. Kromě politických představitelů a bohaté horní třídy bylo portrétováno také mnoho obyčejných lidí a jejich každodenní život.

Hodnocení
„ Fotografická sbírka Marubi (Fototeka Marubi) ve Skadaru obsahuje více než 150 000 fotografií, z nichž většina má velký historický, umělecký a kulturní význam.[4][5] “
— Robert Elsie

Sbírka Fototeka Marubi

Fotografická sbírka Marubi (Fototeka Marubi) ve Skadaru obsahuje více než 150 000 fotografií, z nichž mnohé jsou velmi historicky cenné, umělecky hodnotné a mají kulturní význam. Sbírka byla sestavena ze tří generací fotografů.

Na přelomu let 2010/2011 uspořádalo Marubiům výstavu helsinské muzeum kultury.[1][6]

Francouzská organizace Patrimoine Sans Frontières v polovině 90. let 20. století s podporou UNESCO sbírku zveřejnila. Výstava 100 snímků byla k vidění následně v některých francouzských a italských městech. Po výstavě v Tiraně byla tato výstava převedena do soukromého muzea ve Skadaru. Tam je Fototeka Marubi k vidění od roku 2001.

Díky své umělecké, kulturní, historické a vědecké hodnotě byla sbírka ke konci roku 2003 vyhlášena národního národním kulturním dědictvím Albánie.[7]

Vysoká škola Fachhochschule für Technik und Wirtschaft Berlin se věnuje údržbě a elektronické digitalizaci a archivaci sbírky Fototeka.[8]

Fotografické soutěže

Pod názvem Marubi se v období od roku 1998 do 2005 konaly v Tiraně pod záštitou albánského ministerstva kultury každoroční mezinárodní fotografické výstavy a soutěže.[9]

Galerie fotografií Marubiů
  • Albánská žena, 100x150 mm
  • Albánský muž (Shala)
  • Žena z Grudë
  • Žena z Vrakë

Odkazy

Reference
  1. Suomen Kuvalehti 22/4.6.2010
  2. Kulttuurien museo: Studio Marubi [online]. [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-07.
  3. GJIKA, Viktor; TASHO, Roland. Marubi – Shqipëria - Albania – 1858-1950. Skadar: M.K.R.S., Bashkia e Shkodrës, 2003.
  4. ELSIE, Robert. Early Photography in Albania, Albania and Kosova in Colour – 1913 – Shqipëria dhe Kosova në Ngjyra (The Autochromes of the Albert Kahn Collection). Tirana: Robert Elsie, Skanderbeg books, 2008. ISBN 978-90-76905-25-9.
  5. The Marubi Photo Collection (Fototeka Marubi) in Shkodra comprises over 150.000 photos, many of which are of great historical, artistic and cultural significance.
  6. Marubi Kulttuurien museossa
  7. Abgeschlossene Projekte der Hochschulrektorenkonferenz in Südosteuropa. www.hrk.de [online]. [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-15.
  8. FHTW-Projekte: Fototeka Marubi. www.fhtw-berlin.de [online]. [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-09.
  9. Katalog Marubi 2003 Archivováno 4. 7. 2008 na Wayback Machine; Gazeta Ballkan: Marubi 2004 këtë vit nën emrin Albumi i familjes; Nachweis für Marubi 2005 Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine

Literatura
  • Ismail Kadare: Albanie. Visage des Balkans. Ecrits de lumière. Arthaud, Paris 1995 ISBN 2-7003-1062-4
  • Institut Veneto di Scienze, Lettere ed Arti: Un Secolo di realtà albanese. Le foto dell'archivio marubi (1858–1944). Catalogo della mostra. Venedig 2003
  • Roland Tasho (Herausgeber): Marubi – Shipëria – Albania – 1858 – 1950. M.K.R.S., Bashkia e Shkodrës, Shkodra 2003

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.