Martin Vaculík

Vyučil se soustružníkem. V letech 1941–1945 navštěvoval vyšší odbornou školu ve Vsetíně. Od roku 1945 byl členem KSČ. V ní začal brzy zastávat funkcionářské pozice. V letech 1947–1950 byl organizačním tajemníkem Okresního výboru KSČ ve Vsetíně a v letech 1950–1956 spolupracovníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období let 1956–1958 studoval na stranické vysoké škole KSSS v Moskvě. Po návratu do Československa postoupil na vyšší pozice. Od března 1960 do listopadu 1962 působil jako tajemník pro ideologickou práci Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji. Původně měl reputaci dogmatika, postupně přecházel na reformní pozice.[3]

XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XIII. sjezd KSČ i Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho ve funkci potvrdil. V období září 1963 – červen 1968 byl kandidátem předsednictva ÚV KSČ a v období červen 1966 – duben 1968 i členem sekretariátu ÚV KSČ.[4] K roku 1966 se zmiňuje jako vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze (ve funkci od dubna 1966).[5] K roku 1968 se uvádí profesně jako politický pracovník ÚV KSČ z obvodu Brno I.[6]

Dlouhodobě zasedal i v nejvyšších zákonodárných sborech. Po volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. Mandát nabyl až dodatečně v lednu 1964 po doplňovacích volbách v obvodu Brno I poté, co rezignoval poslanec Július Ďuriš. Uvádí se tehdy jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji, dlouholetý veřejný a politický pracovník a nositel dvou státních vyznamenání.[7] Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[8][9][10]

Během pražského jara vystoupil v únoru 1968 v Československém rozhlasu a prosazoval vizi neanonymní politiky, včetně většího informování veřejnosti o zákulisí jednání ÚV KSČ a dalších orgánů.[11] Během roku 1968 ovšem opustil post vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze a nahradil ho Josef Špaček.[12] Jeho zásadním politickým krokem ale byl podpis pod manifest Dva tisíce slov vyzývající k razantnějšímu zavádění demokratických reforem. Martin Vaculík byl spolu s Oldřichem Starým jedinými členy ÚV KSČ, kteří se k manifestu připojili.[13] Aktivně se rovněž během pražského jara podílel na přípravě vzniku Komunistické strany českých zemí, která měla být výrazem federalizace státu.[14]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Brno I), kde setrval do prosince 1969, kdy na poslanecký post rezignoval.[15] Jeho politická kariéra skončila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v souvislosti s nástupem normalizace. 26. září 1969 byl „uvolněn“ z funkce člena ÚV KSČ.[4]