Martin Sentiváni

Martin Sentiváni (také Martin Svätojánsky, maďarsky Szentivány(i) nebo Szent-Ivány, latinsky Szentivanius, 20. října 1633, Liptovský Ján29. března 1705, Trnava) byl slovenský učenec, filozof, polyhistor, profesor na trnavské akademii.

Martin Sentiváni
Narození20. října 1633
Liptovský Ján
Úmrtí29. března 1708 (ve věku 74 let)
Bratislava
Povoláníspisovatel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v čistě slovenské oblasti Liptova v zemanské rodině. V roce 1653 vstoupil k jezuitům, řád ho vyslal na vysokoškolská studia do Vídně, kde studoval filozofii a teologii. Ve studiích pokračoval v jezuitském hornouherském centru v Trnavě. Na tamější univerzitě poté i vyučoval. V roce 1665 byl vysvěcen na kněze a řád jej vyslal na řadu míst v celé monarchii (Košice, Štýrský Hradec, Vídeň) i v zahraničí (bavorský Mnichov). Přednášel hebrejštinu, matematiku, logiku. Ve filozofické práci vycházel především z Aristotela, Francise Bacona, Reného Descarta a Nicolase Melabranche. V roce 1674 se stal správcem významné trnavské tiskárny.

Činnost v oblasti knihtisku a vydavatelství

Trnavská jezuitská knihtiskárna byla proslavená v celých Uhrách. Sentiváni ji vedl dlouhých 22 let, vylepšil její technické vybavení a vůbec se zasloužil o rozvoj tiskařství i knižní kultury v Horních Uhrách. Taktéž sestavil katalog univerzitní knihovny v Trnavě. Ve vydavatelské činnosti se snažil jazykově zaměřovat na všechny národy v Uherském království. Vydával vědeckou ročenku „Ephemerides“, připravil nové vydání uherského práva Corpus iuris hungarici, pro Rusíny a Srby vydal katechismushlaholském písmu. V roce 1699 vydal také „Bukvar jazyka slavenska“ od J. Kornického.

Dílo

Sentiváni se ve své tvorbě věnoval odborným i populárním tématům. Psal texty do lidových kalendářů i odborné teologické statě. Byl též významným encyklopedistou, když sepsal první všeobecnou encyklopedii v Uhersku „Curiosiora et selectiora variarum scientiarum miscellanea I-III“. Tato encyklopedie v barokním smyslu shrnuje dobové poznatky z různých oborů od historie (obhajoval postavení Slovanů v Uhrách a jejich právo na autonomii), přes přírodní vědy, medicíny, techniky až po astronomii. Speciální pozornost věnoval i zemědělství a především hmyzu, který způsoboval škody rolníkům. V této encyklopedii shrnul nejdůležitější poznatky z oblasti biologie a přírodovědy a ve své době šlo o nejvýznamnější přírodovědné dílo vydané na území Uherska. Důležité bylo, že encyklopedie měla formu dialogickou, což ji zpřístupňovalo i méně vzdělaným vrstvám. Většinu děl vydal v latině a k hlavním pracím, kromě výše zmiňovaných, patří:

  • Rectus modus interpretandi scripturam sacram
  • Summarium chronologiae Hungaricae
  • Ratio status futurae
  • Dissertatio paralipomenica rerummemorabilium Hungariae;Lutheranicum nunquam etnusquam
  • Forum scrutarium antiquarum haeresium
  • Privata et amica disceptatio unius zelozi catholici…
  • Forum scrutarium antiquarum haeresium
  • Disertatio theologico-polemica, qua acatholicorum nova dogmata cum ortodoxa primitivae ecclesiae doctrina comparantur…

Odkazy

Literatura

  • ZAVARSKÝ, Svorad: Martin Sentiváni: Dissertatio cosmographica seu De mundi systemate / Sústava sveta. Kozmologická štúdia. Na vydanie pripravil a preklad s komentárom vyhotovil S. Z. Slavica Slovaca. 2011, č. 3 (supplementum), 154 s. ISSN 0037-6787.
  • Szentiványi, m. In: FILIT : Otvorená filozofická encyklopédia [online]. [Bratislava : Ústav informatiky], © 1999 [cit. 2013-10-05]. Dostupný z: http://ii.fmph.uniba.sk/~filit//fvs/szentivanyi_m.html.
  • Martin Sentiváni-profesor Trnavskej univerzity. In: J.Suja-Žiak:filozofia, história a politológia [online]. [S.l. : s.n.],© 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupný z: http://www.ziak.estranky.cz/clanky/martin-sentivani.html.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.