Martin Josef Matlocius

Martin Matlocius (případně též Matlocha nebo Matlok[2]) se narodil v roce 1661 ve Velkém Meziříčí, stal se duchovním a v roce 1686 kaplanem v Třebíči, kde působil až do roku 1687. Poté odešel do Staré Kamenice, kde pobýval až do roku 1698[2] (někdy se uvádí 1689[1]), posléze se vrátil zpět do Třebíče, kde vedle duchovenské činnosti pracoval též jako církevní kronikář. Napsal též latinskou historii města Třebíče. V roce 1702 získal papežské svolení se založením církevního bratrstva, které bylo po schválení olomouckým biskupstvím o rok později založeno jako bratrstvo sv. Anny, jehož se Martin Matlocius stal předsedou. Když v roce 1713 získal Třebíč František Josef z Valdštejna, tak jako nová vrchnost požadoval, aby byla kázání přednášena i v němčině, čemuž však Matlocius zabránil. V Třebíči působil až do své smrti v roce 1727.[3][4] Na jeho historickou práci posléze navázal další z třebíčských duchovních – Jakub Dvořecký.[5]