Martin František Vích

V roce 1949 byl vysvěcen na kněze. Dne 21. srpna 1953 byl přímo v kostele zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 10 let vězení. Sedm let z toho strávil v dole Tmavák ve Rtyni v Podkrkonoší. Při závalu byl těžce zraněn, přesto dokázal zachránit život spoluvězni, evangelickému faráři. Následky těžkého zranění nesl celý život. Zbývající roky vězení strávil ve věznicích Mírov a Valdice. V roce 1967 byl Vích opět vzat do duchovní služby, konkrétně do vesnice Dobrš v Šumavském podhůří. V roce 2005 mu prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

V posledních dvou letech žil v Němčicích, kde se o něj starali klienti komunity Sananim. Páter Martin Vích zemřel opatřen svátostmi krátce před půlnocí 7. října 2008 v nemocnici ve Strakonicích.[1]

Dne 11. června 2011 byl po mši svaté na dobršském hřbitově Martinu Františku Víchovi odhalen pomník za účasti příslušníků KPV ČR, historika Martina Putny, poradce prezidenta ČR Josefa Kalbáče a mluvčího prezidenta ČR Petra Hájka[2].

Je pohřben v Mladém.

• Na Dobrši. Listy z Pošumaví (dvě vydání v roce 2007)[3]