Marko Spittka

Spittka byl typickým představitelem německé školy juda. Fyzicky velmi dobře vybavený a na soupeře perfektně připravený. Útoky vedl především z obrany, z hlubokého předklonu. Potom co se aktivnější soupeř utahal tak útočil nejčastěji nohama (aši-waza) nebo kontrachvaty. Nebýt fenomenálního Jihokorejce Čona tak by měl na svém kontě s velkou pravděpodobností všechny tři zlaté medaile (trojkoruna).

Sportovní karieru začal v polostřední váze. V roce 1992 se stal mistrem Evropy, ale na olympijské hry v Barceloně byl nominován jeho kolega Daniel Lascău (mistr světa). Rok 1993 se mu výsledkově nevydařil a tak přestoupil do střední váhové kategorie.

V roce 1996 startoval na olympijských hrách v Atlantě. Ve čtvrtfinále porazil na ippon technikou joko-guruma Kanaďana Gilla a v semifinále se utkal s Jihokorejcem Čonem. Podlehl mu minutu před koncem na ippon po technice uči-mata. V boji o třetí místo ho vyzval Japonec Hidehiko Jošida. V zápase Japonce k ničemu nepustil a při hantei ho rozhodčí určili praporky za držitele bronzové medaile.

Olympijských her se účastnil ještě v roce 2000 v Sydney. Vypadl v prvním kole s Američanem Olsnem. Následně ukončil reprezentační karieru. Věnoval se zápasům v bundeslize, ve které pokračoval jako trenér. Po olympijských hrách v Londýně v roce 2012 se stal trenérem rakouské reprezentace v judu.

• Marko Spittka v databázi Olympedia (anglicky)
• Judo FactFiles