Markéta II. Flanderská

Po smrti sestry Johany v roce 1244 se stala Markéta flanderskou a henegavskou hraběnkou. Téměř okamžitě spolu začali její synové z obou manželství bojovat o dědictví jejích zemí, poté byla vznesena otázka platnosti jejího prvního manželství s Bouchardem z Avesnes a legitimity potomků z tohoto svazku, Markéta již v roce 1245 zvýhodnila děti z druhého manželství, když vzdala hold francouzskému králi Ludvíkovi IX. Markéta se pokusila od krále získat uznání Viléma z Dampierre, nejstaršího syna z jejího druhého manželství, jako svého jediného dědice, a tvrdila, že papež Řehoř IX. prohlásil 31. března 1237 její první manželství za neplatné, a tedy její syny z tohoto svazku za nelegitimní.

V roce 1246 Ludvík IX. rozhodl, že práva na dědictví Flander připadnou dětem Dampierra a práva na dědictví Henegavska dětem Boucharda z Avesnes. Tímto se však problém nevyřešil, protože žádná strana nesouhlasila s královým rozhodnutím. V roce 1248 Jan z Avesnes využil odchodu Ludvíka IX. a Viléma z Dampierre na křížovou výpravu a zahájil válku proti své matce.

Markéta, která si myslela, že spory o dědictví skončily poté, co její syn Vilém z Dampierre vzdal hold za Flandry jako její spoluvládci králi Ludvíkovi IX. (v říjnu 1246) a císaři Fridrichovi II. (v roce 1248), udělala politickou chybu, že v roce 1251 získala od papeže legitimaci Jana i Balduina z Avesnes; to jim dalo právo nárokovat si její země.

Nečekaná smrt Viléma z Dampierre (6. června 1251) – který údajně zemřel na zranění utrpěná při turnaji, ačkoli jeho matka měla podezření, že jsou za to odpovědní spojenci jejích synů z prvního manželství – způsobila oživení nepřátelských akcí, když Jan z Avesnes, který byl znepokojen ohledně svých práv, přesvědčil Viléma II. Holandského, německého krále, k uznání jeho dědictví těch částí Flander a Henegavska, které se nacházely na území Svaté říše římské. Vilém II. byl teoreticky jako král vládce těchto území a také Janův švagr. Následovala občanská válka, která skončila, když Avesnes porazil Víta z Dampierre (který se stal po bratrově smrti spoluvládcem Flander) a v červenci 1253 jej uvěznil na ostrově Walcheren.

Markéta nabídla henegavské hrabství Karlovi z Anjou (bratrovi Ludvíkovi IX.) výměnou za jeho vojenský zásah proti Vilémovi II. Karel obléhal Valenciennes, ale 26. července 1254 bylo mezi všemi stranami dohodnuto příměří, které obsahovalo dohodu o předložení sporu Ludvíkovi IX., který ho měl rozhodnout. Vít z Dampierre byl v roce 1256 vykoupen a Ludvík IX. potvrdil své rozhodnutí z roku 1246 ohledně rozdělení Flander a Henegavska mezi děti Boucharda z Avesnes a Dampierra, zatímco Karel z Anjou se zřekl všech svých nároků na Henegavsko. Smrt Jana z Avesnes v roce 1257 dočasně zastavila již tak nákladný spor.

Kronikář Matthew Paris nazval Markétu "... novou Médeiou vinou za smrt mnoha poctivých rytířů". Mluvil o tom, že po zajetí Víta a Jana z Dampierre ve Westkappelu se Jan z Avesnes snažil použít je jako rukojmí, aby donutil svou matku vyjednat mír; drsná reakce hraběnky údajně zněla: "Obětujte je, lahodné jedlíky masa, jednoho potřete pepřovou omáčkou a druhého upečte na česneku".

Protože dědic Jana z Avesnes, Markétin vnuk Jan, byl ještě nezletilý, podařilo se hraběnce získat vládu nad Henegavskem, zatímco ve Flandrech vládla spolu se synem Vítem z Dampierre, než 29. prosince 1278 v jeho prospěch abdikovala. Henegavsko sama spravovala do května 1279, kdy jmenovala svého vnuka Jana II. henegavským spoluvládcem. O devět měsíců později, v únoru 1280, Markéta II. Flanderská zemřela a byla pohřbena v cisterciáckém klášteře Flines, jehož byla zakladatelkou. Její vnuk Jan II., syn Jana z Avesnes, se stal samostatným vládcem Henegavska.

Markétinou smrtí skončila personální unie mezi Flandry a Henegavskem, která trvala téměř století. Obě země se znovu spojily v roce 1432 pod vládou Jacqueline Bavorské, dědičky rodu Avesnes, která se vzdala svých práv ve prospěch Filipa III. Dobrého, dědice rodu Dampierre.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret II, Countess of Flanders na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta II. Flanderská na Wikimedia Commons