Balduin I. Konstantinopolský

Byl synem henegavského hraběte Balduina V. a Markéty, dcery flanderského hraběte Dětřicha.[1] 6. ledna 1186 se po předchozím zasnoubení oženil s Marií, dcerou Jindřicha ze Champagne a vnučkou francouzského krále Ludvíka VII. a Eleonory Akvitánské.[2] Svatební veselí se konalo ve Valenciennes a zbožná nevěsta svého chotě dle kronikáře Gisleberta z Monsu údajně zcela okouzlila.[3]

V letech 1194 a 1195 Balduin převzal hrabství svých rodičů a v únoru roku 1200 přijal v duchu rodinné tradice a také v obavě před odvetou svého lenního pána společně se svými přáteli a bratrem Jindřichem kříž, tj. závazek vydat se na křížovou výpravu do Svaté země.[4] Stal se zástupcem vůdce výpravy, Theobalda ze Champagne;[5] po Theobaldově smrti se novým formálním vůdcem stal markýz Bonifác z Montferratu; skutečným hybatelem výpravy ovšem byl benátský dóže Enrico Dandolo.[6]

Svou těhotnou choť[pozn. 1] Balduin opustil na Velikonoce roku 1202 a vydal se na kruciátu. Křížové výpravě, která nesměřovala do Svaté země, nýbrž k byzantské Konstantinopoli, se podařilo v listopadu roku 1202 dobýt křesťanský přístav Zadar[7] a v noci ze 12. na 13. dubna 1204 také Konstantinopol.[8] Po bouřlivém rokování byl Balduin nakonec zvolen a 16. května 1204 slavnostně korunován v konstantinopolském chrámu Boží moudrosti prvním latinským císařem.[pozn. 2] Nevládl však dlouho – 14. dubna 1205 byl poražen v bitvě u Adrianopole bulharským vládcem Kalojanem, který Balduina zajal v Tarnovu, hlavním městě tehdejšího Bulharska. V Kalojanově zajetí také zemřel a dodnes se po něm jmenuje tzv. Balduinova věž. [pozn. 3][10] Na trůn v Konstantinopoli usedl Balduinův bratr Jindřich.[11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Balduin I. Konstantinopolský na Wikimedia Commons