Markéta Burgundská (1250)

Markéta pocházela ze tří dcer Oda, hraběte z Nevers a Auxerre, prvorozeného syna Huga Burgundského a Matyldy, dcery Archambauda Bourbonského. 18. listopadu 1268 se stala druhou manželkou ovdovělého sicilského krále Karla. Z manželství se narodila jediná dcera Markéta, která zemřela jako dítě po roce 1276.[1]

Karel byl po vítězství nad Štaufy jmenován říšským vikářem a hlavou toskánských guelfů. Roku 1267 se stal díky smlouvě z Viterba s latinským císařem Balduinem II. knížetem achajským. Roku 1272 se Karel prohlásil albánským králem a od Marie z Antiochie zakoupil nárok na jeruzalémský trůn. Rozšiřování moci se dařilo až do roku 1282.

Sicílie se odmítala smířit s cizí vládou a vysokými daněmi zaviněnými Karlovou expanzivní politikou. 30. dubna 1282 vypuklo v Palermu krvavé povstání místní šlechty – tzv. Sicilské nešpory, podpořené financemi byzantského císaře Michaela VIII. Několik tisíc francouzských civilistů i rytířů se stalo oběťmi krvavého masakru. Rebelující ostrovní část Sicilského království nabídla královskou korunu aragonskému králi Petrovi III., manželovi Konstancie, dcery předchozího krále Manfréda. Petr Aragonský byl v Palermu provolán sicilským králem. Karel s Markétou přišli o Sicílii a stali se vládci pevninské části - vzniklo království neapolské. Karel zorganizoval výpravu proti Aragonii a roku 1285 zemřel. Následníkem se stal syn z prvního králova manželství Karel II.

Vdova Markéta se vrátila na své hrabství Tonnerre. Konec života strávila na svém panství ve společnosti Markéty z Akkonu, vdovy po Bohemundovi z Tripolisu a Kateřiny z Courtenay, manželovy vnučky.