Tereza Portugalská

Terezina pečeť

Narodila se jako dcera portugalského krále Alfonse I. a Matyldy, dcery savojského hraběte Amadea III. Údajně byla oblíbenou dcerou svého otce a podle portugalského historika Maria Romy podědila půvab a nezdolný temperament po své stejnojmenné babičce.

Roku 1183 se provdala za ovdovělého flanderského hraběte Filipa, sňatek byl dílem diplomatického umu anglického krále Jindřicha II. Filip svou ženu tituloval jako královnu a svou nejmilejší manželku a stejný titul používala i ona sama.[1] Často se podílela na jeho rozhodnutích a společně učinili donaci pro kapli kláštera Clairvaux, kde si přáli být spolu pohřbeni.[2] Filip se opakovaně vydával do Svaté země, což se mu nakonec stalo osudným. Zemřel při třetí křížové výpravě při obléhání Akkonu na jednu z mnoha epidemií, které se v té době tak lehce šířily ve vojenských leženích. Manželství bylo bezdětné a ovdovělá Tereza sehrála důležitou roli při přechodu osiřelého hrabství na švagrovou Markétu. Během svého vdovství vydala řadu důležitých listin a nebála se zasáhnout ve svém vdovském podílu proti novému hraběti Balduinovi.

Terezino druhé manželství s burgundským vévodou Odem III. skončilo rozchodem, protože bylo, stejně jako to první, bezdětné. Zapuzená žena se vrátila na své vdovské statky a po smrti synovce Balduina se ujala jeho osiřelých dcer a Johaně domluvila sňatek se svým portugalským synovcem Ferdinandem. Vilém Bretaňský, autor životopisu francouzského krále Filipa II. si Terezy povšiml v souvislosti s bitvou u Bouvines a obsadil ji do svého díla v roli staré čarodějnice,[3] jež špatně pochopila předpověď zobrazenou v vržených kostkách.[4] Synovec Ferdinand patřil v bitvě k poražené straně a na příštích třináct let skončil v žaláři francouzského krále.

Tereza se Ferdinandova propuštění nedočkala, zemřela jako dáma pokročilého věku, když se při nehodě utopila v močále a byla pohřbena po boku prvního manžela Filipa v Clairvaux.