Markéta Šichtařová

Vystudovala VŠE v Praze, obory hospodářská politika a finanční trhy, absolvovala studijní pobyt v Německu. Má tři makléřské diplomy Komise pro cenné papíry (pro Obchodování s investičními instrumenty, pro Obhospodařování portfolií a poradenskou činnost a pro Finanční deriváty) a dvě státní zkoušky z angličtiny.^[zdroj?!] Působila na analytických pozicích ve Volksbank CZ, kde se časem stala hlavní ekonomkou. Z pozice odešla ve svých 28 letech, aby založila vlastní analytickou a konzultační společnost Next Finance, s.r.o.[1] Je také blogerkou na serveru iDNES.cz, který ji v letech 2011, 2015, 2017 a 2018[2] vyhlásil blogerkou roku. Pravidelně také odpovídá na dotazy portálu Parlamentní listy.[3]

V letech 2006 a 2007 byla součástí týmu ekonomických poradců ministra financí České republiky Vlastimila Tlustého.[4]

Poukazovala na problémy u připravované důchodové reformy (rok 2011) a jejích případných dopadů na obyvatele.[5]

Nikdy nebyla členkou žádné politické strany ani se nehlásila k podpoře žádného politického uskupení.^[zdroj?!] Ve svých knihách se hlásí k politickému konzervatismu, klasickému ekonomickému liberalismu a k teorii veřejné volby.^[zdroj?!] Od srpna 2019 do února 2020 radila na komerční bázi jako externí poradce hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího, stala se garantem programu hnutí pro oblast rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí.[6]

Podle kritiky serveru Manipulátoři.cz k říjnu 2020 publikovala mimo jiné na dezinformačním webu AC24.[7]

Je autorkou mnoha kontroverzní a diskutabilních prohlášení plných alarmismu před ekonomickým úpadkem, zapříčineným údajným evropským kolektivismem či ideologií.

V roce 2021 v rozhovoru s Janou Bobošíkovou  pro internetovou televizi XTV (prezentovaných pod názvem "Penzijní fondy se vykrádají, státní dluhopisy se nevyplatí. Lídrem bude Čína.") prohlásila: "já jsem nikdy nenašla žádnou studii, žádný důkaz, že v zemích kde byla přijata drakonická opatření, že by se virus šířil pomaleji a bylo tam méně mrtvých, ale máme mnoho důkazů, že tyhlety země ekonomicky jsou zlikvidovány" .  Ve zcela stejném rozhovoru o pár vět později přitom prohlásila: "když se podíváte dnes na Čínu ... tak tam už koronavidu prakticky neslyšíme" - a zcela přitom ignorovala, že právě Čína od počátku užívala politiku "nulového kovidu" s nímž se pokoušela bojovat i prostřednictvím okamžitých razantních restriktivních opatření v každém objeveném ohnisku nákazy, a měla přitom relativně nejméně mrtvých na počet obyvatel a jeden nejvyšší hospodářských růstů v daném obdobní, mezi všemi státy na planetě.

Ve stejném rozhovoru se také postavila se také proti aktuálně schválenému "zálohovanému výživnému" za neplatiče alimentů. To zde bylo readaktorkou zcela mylně (tendenčně?) prezentováno jako "zrušení povinnosti platit alimenty".  V reakci na dotaz prohlásila: "zaplatí to ti, kteří ekonomiku táhnou a ti budou platit na cizý děti. Ti otcové, kteří platit nechtějí prostě beztrestně odejdou a budou vědět, že jsou naprosto v pořádku." Zcela přitom ignorovala, že zálohování výživného státem nikoho nezbavuje povinnosti ani nechrání před trestním stíháním, ale má umožnit snáze domoci se práv, ekonomicky znevýhodněné skupině matek pečujících o děti.

• Kniha roku nakladatelství Grada za knihu Všechno je jinak (2011)^[zdroj?]
• Cena čtenářů v anketě Magnesia Litera 2015 za knihu Lumpové a beránci[8][9]
• 4x anketa iDNES: Blogerka roku (2011[10], 2015[11], 2017[12], 2018[13])
• kontroverzní Krameriova cena (2019)[14]
• Cena sympatie (tj. za nejvyšší počet hlasů, celkem 1238) v anketě Žena roku pořádané magazínem Žena a život (2019).[15]

Je vdaná za ekonoma Vladimíra Pikoru.[16] Mají spolu sedm dětí,[17] z  všechny se narodily doma.[16]

• Všechno je jinak aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti (2011) napsala spolu se svým manželem Vladimírem Pikorou.[18][19]
• Nahá pravda aneb Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti (2012); spoluautor V. Pikora.[20][21][22][23]
• Citlivá kuchyně aneb štíhle, zdravě, bez alergie, bezlepkově, bez mléka, bez chemie, i pro začátečníky, a úžasně chutně! (2013), kniha receptů.
• Lumpové a beránci (2014), spoluautor V. Pikora.[24][25][26]
• Zlatý poklad (2015), spoluautor V. Pikora, kniha pohádek.[27][28][29]
• Jak to vidí Šichtařová aneb Co nám neřekli o důchodech, imigraci a naší budoucnosti (2016), spoluautor V. Pikora.[30]
• Robot na konci tunelu: Zpráva o podivném stavu světa a co s tím (2017), spoluautor V. Pikora.
• Ukradený syn: Skutečný příběh státní zvůle (2018).