Ferdinand Georg Waldmüller

V roce 1807 začal studovat na Akademii výtvarných umění ve Vídni, ale studia přerušil. Poté žil v Bratislavě a v roce 1811 pracoval jako učitel výtvarné výchovy u hraběte Gyulaye v Chorvatsku, učil jeho děti. Pak se vrátil na vídeňskou akademii a studoval portrétní malbu. V roce 1814 se oženil se zpěvačkou Katharinou Weidnerovou a následně s ní absolvoval její turné, pracoval pro její tým jako designér. V roce 1817 se vrátil do Vídně a mnoho času strávil kopírováním starých mistrů a malováním portrétů, žánrových obrazů a zátiší. V roce 1823 vytvořil portrét Ludwiga van Beethovena. Poté se přeorientoval na krajinky, jeho malby krajin jsou typické důrazem na detaily. V roce 1819 se na Akademii výtvarných umění ve Vídni stal profesorem, ale dostal se do prudkých sporů s vedením akademie, které odmítalo jeho koncepci žádající založit výuku malířství na studiu přírody. Spory vyústily v nucený odchod do důchodu v roce 1857.

• 
  Benátský prodavač ovoce (1826)
• 
  Louise Mayeroivá (1836)
• 
  Pohled na Ischl (1838)
• 
  Na Dušičky (1839)
• 
  Dachstein (1839)
• 
  Řecký muž v červeném kabátu (1839)
• 
  Vodopád (1840)
• 
  Mladá slečna (1840)
• 
  Zátiší s kyticí, stříbrnými nádobami a starožitnou vázou (1840)
• 
  Po škole (1841)
• 
  Zátiší s ústřicemi, rybami a exotickým ovocem (1842)
• 
  Růže (1843)
• 
  Milostný dopis (1849)
• 
  Koupající se žena (1848–1849)
• 
  Slunečný den
• 
  Emanuel Ritter von Neuwall
• 
  Děti v lese (1858)
• 
  Návrat z kostela (1859)
• 
  Sousedé (1859)
• 
  Očekávání (1860)
• 
  Časné jaro ve vídeňském lese (1864)
• 
  Autoportrét s lucernou