Marie Anna de Conti

Narodila se tajně na zámku Vincennes 2. října 1666 jako nejstarší nemanželské dítě Ludvíka XIV. Byla považována za nejkrásnější a nejoblíbenější královu dceru. Jeho nejoblíbenějším dítětem byl nicméně její nevlastní bratr Ludvík August, vévoda z Maine. Ona a její mladší bratr Ludvík Bourbon (budoucí hrabě z Vermandois) byli dáni do péče Madame Colbert, manželce ministra financí Jeana-Baptisty Colberta. Madame Colbert je odvedla daleko od intrik královského dvora.

Dne 14. května 1667 král Marii Annu uznal za svou dceru. Ve stejný den její matku jmenoval vévodkyní La Valliére a Vaujours. Marie Anna by po matce měla zdědit titul vévodkyně z La Valliére. Během mládí byla známá jako Mademoiselle de Blois, oslovení, které později získala její mladší nevlastní sestra, Františka Marie Bourbonská, nejmladší králova dcera s Madame de Montespan.

Dne 16. ledna 1680 se Marie Anna provdala za svého bratrance, Ludvíka Armanda Bourbona, prince z Conti, svatba se konala v Château de Saint-Germain-en-Laye. Ludvík se do ní na první pohled zamiloval. Její věno bylo jeden milión livrů. Toto manželství bylo první, které bylo uzavřeno mezi princem královské krve a nelegitimní dcerou krále, což v té době vyvolalo skandál. Po katastrofální svatební noci, manželství zůstalo sterilní a Marie Anna šokovala dvůr, když otevřeně prohlásila, že „její manžel není v milování dobrý“.

V roce 1683 ztratila milovaného bratra Ludvíka, hraběte z Vermandois, který slavil narozeniny ve stejný den jako ona. Mladý hrabě byl totiž vypovězen ode dvora poté, co byl zapojen do homosexuálního skandálu Chevaliera Lotrinského a sám byl dlouhodobým milencem strýce Marie Anny, Filipa I. Orleánského. Marie Anna prý byla smutná, když bratr zemřel, zatímco rodiče za mladého muže neuronily ani slzu.

V roce 1685 se od ní manžel nakazil neštovicemi, Marie Anna nemoc překonala, Ludvík však po pěti dnech zemřel. Po jeho smrti jí říkali Madame la Princesse Douairière, a také la Grande Princesse de Conti. Nikdy se znovu nevdala, dokonce odmítla nabídku k sňatku od marockého sultána, Ismaila Ibn Sharifa.

Během pětiletého manželství s princem z Conti, princem královské krve, byla jednou z nejdůležitějších dam u otcova dvora. Její mladší nevlastní sestra Luisa Františka Bourbonská, starší uznaná dcera Ludvíka XIV. a Madame de Montespan se však v roce 1685 vdala za ještě významnějšího muže, Ludvíka Bourbona, bourbonského vévodu, nejstaršího syna a dědice prince z Condé. Vzhledem k tomu, že Condé byl výše postavený než Conti, měla Marie Anna nižší postavení než její o sedm let mladší sestra. Tato záležitost, která byla ve Versailles tak důležitá, vedla k jejich vzájemným třenicím.

To, že má u Versailles nižší postavení, dráždilo Marii Annu čím dál víc, hlavně v roce 1692. V tomto roce se totiž vlastní sestra Luisy Františky, Františka Marie Bourbonská vdala za vévodu z Chartres, Filipa II. Orleánského, který byl dědicem Orléansu a legitimní vnuk Francie, synovec Ludvíka XIV. Františka Marie se tedy stala Fils de France, takže převýšila obě své sestry, jak Marii Annu, tak Luisu Františku, dostala navíc věno ve výši dvou miliónů livrů, což bylo mnohem více, než co dostaly její sestry. Marie Anna i Luisa Františka se ke své sestře chovaly velmi nepřátelsky, protože ona se svým vyšším postavením chlubila a povyšovala se.