Marie-Hélène Chisholmová

S judem začínala v rodném Port-Cartieru pod vedením Steve Trudela. Vrcholově se připravovala v Montréalu pod vedením reprezentačního trenéra Sylvaina Héberta. V kanadské ženské reprezentaci se pohybovala od roku 1998 ve střední váze do 70 kg. V roce 2000 vybojovala kvalifikační kvótu pro start na olympijských hrách v Sydney, která však pravděpodobně kvůli jejímu zranění propadla ve prospěch Argentiny (Daniela Krukowerová). Se zraněními se potýkala od počátku své sportovní kariéru. V roce 2002 musela vynechat v Kanadě prestižní Hry Commonwealthu.

Do olympijského roku 2004 šla do nižší polostřední váhy do 63 kg a kvalifikovala na olympijské hry v Athénách. Pár týdnu před olympijskými hrami však přišla o trenéra Héberta kvůli obvinění ze sexuálního harašení.[1] Přesun do nižší váhové kategorie se ukázal jako pozitivní krok. V Athénách se představila ve výborné formě. V úvodním kole nejprve porazila Němku Anna von Harnierovou a v dalším kole vyřadila v prodloužení nebezpečnou Číňanku Li Šu-fang. Ve čtvrtfinále vypadla po 17 sekundách s pozdější vítězkou Japonkou Ajumi Tanimotovou, z oprav však postoupila do boje o třetí místo proti Slovince Uršce Žolnirové. Od úvodních minut nestačila na svojí soupeřku v boji o úchop a po třech napomenutí prohrála na wazari (tři šida). Obsadila dělené 5. místo.

Od roku 2005 se připravovala pod vedením svého budoucího manžela Nicolase Gilla. Na jaře 2007 však utrpěla zranění kolene[2], kvůli kterému přišla o podstatnou část olympijské kvalifikace a na olympijské hry v Pekingu v roce 2008 se nekvalifikovala. Vzápětí ukončila sportovní kariéru. Žije v Montréalu a věnuje se trenérské práci.