Marian Dylewski

Profesí byl advokátem, ale v závěru života po delší dobu advokacii nevykonával. Žil na svém statku poblíž Drohobyče.[1] Patřily mu statky Rolów a Bojary.[4] Byl tchánem politika Floriana Ziemiałkowského.[1] Ve 30. letech se podílel na polských tajných spolcích a byl účastníkem povstání roku 1846.[4] Roku 1845[5] byl společně se Ziemiałkowským odsouzen k trestu smrti za velezradu. Ale císař Ferdinand je později omilostnil.[1] Roku 1849 se uvádí jako Dr. iur. Dylewsky ve Lvově.[6][7]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Lvov II. Tehdy se uváděl coby doktor práv.[8] Náležel ke sněmovní pravici.[9] Patřil mezi významné postavy polského parlamentního klubu.[1] V roce 1848 mu bylo 37 let. Je popisován jako poslanec vynikajícího ducha, politicky umírněný.[5]

Zastával post okresního maršálka v Drohobyči. V roce 1870 předsedal sjezdu polských politických stran ve Lvově. Zemřel v květnu 1873[1][2] v Přemyšli.[3] Podle jiného zdroje zemřel na svém statku poblíž Drohobyče.[10]