Manoelův ostrov

Pohled na Manoelův ostrov v 19. století

Manoelův ostrov je plochý ostrov ve tvaru připomínajícím list. Nachází se uprostřed přístavu Marsamxett s potoky Lazzaretto Creek na jihu a Sliema Creek na severní straně. Ostrov je spojen s ostrovem Maltou mostem a lze si jej prohlédnout z bašt hlavního města Valletty.[1]

V roce 1570 získala ostrov Katedrální kapitula v Mdině a stal se tak majetkem Maltské Arcidiecéze. Proto se mu v maltštině říkalo l'Isola del Vescovo nebo il-Gżira tal-Isqof (Biskupský ostrov).

Lazzaretto

V roce 1592 zde byla během maltské morové epidemie postavena karanténní nemocnice známá jako Lazzaretto. Nemocnice byla postavena z dřevěných chatrčí a po odeznění nemoci byla zbořena. V roce 1643, za vlády Giovanni Paolo Lascarise, velmistra Maltézského řádu byl ostrov vyměněn s církví za pozemky v maltském Rabatu a byla zbudována trvalá nemocnice Lazzaretto ve snaze zvládnout periodické přílivy moru a cholery, šířených z palub navštěvujících lodí. Byla využívána jako karanténní centrum, kam byli odváženi cestující z lodí v karanténě. Nemocnice byla následně vylepšena za vlády velmistrů Nicolase Cotonera, Gregorio Carafy a António Manoela de Vilheny.[2]

Pevnost Manoel

V letech 1723 až 1733 byla na ostrově portugalským velmistrem António Manoelem de Vilhena postavena nová bastionová pevnost. Byla pojmenována Fort Manoel po velmistrovi a celý ostrov byl v této době přejmenován. Pevnost je považována za typický příklad vojenského inženýrství 18. století a její původní plány jsou připisovány René Jacobovi de Tigné s úpravami kolegy Charlese Françoise de Mondion, který je pohřben v kryptě pod pevností. Pevnost má tvar velkého čtyřúhelníku, je v ní plocha pro pořádání přehlídek a podloubí. Kdysi zde byla i barokní kaple zasvěcená sv. Antonínu z Padovy.

V období britské nadvlády bylo Lazzaretto nadále používáno a bylo rozšířeno během guvernérství Sira Henryho Bouverieho v letech 1837–1838. Krátce sloužilo k ubytování vojáků, ale v roce 1871 bylo přeměněno zpět na nemocnici. V 19. století zde byla některá příchozí pošta dezinfikována a prokuřována, aby se zabránilo šíření nemocí.

Během druhé světové války, kdy byla Malta předmětem dlouhé bitvy, byl ostrov Manoel a jeho pevnost používány jako námořní základna 10. ponorková flotily Britského Královského námořnictva, v té době to bylo označováno jako „HMS Talbot“ nebo „HMS Phœnicia“. Kaple sv. Antonína byla zničena po přímém zásahu bombardérů Luftwaffe v březnu roku 1942. Ostrov a pevnost zůstaly po mnoho let opuštěné a Fort Manoel a Lazzaretto byly poničeny.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Manoel Island na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Manoelův ostrov na Wikimedia Commons