Malnický rybník

Rybník na mapě I. vojenského mapování v roce 1764

Dobu založení rybníka lze určit jen přibližně. Nejstarší písemná zmínka o něm pochází ze srpna 1437.Tehdy císař Zikmund Lucemburský potvrdil městu Louny držbu Března a Malnic, kterých se zmocnily za husitských válek. Obě před tím patřily benediktinskému klášteru Porta Apostolorum (Brána apoštolů) v Postoloprtech, který husité v květnu 1420 vypálili. Příslušné místo zní v originálu: "K tomu také vsi Březen a Malnice s rybníkem pod Malnicí v svém loži položeném."[1] V průběhu doby se název rybníka proměňoval. Když si v roce 1559 Veitmilové dělili postoloprtské panství, byl rybník pojmenován "Starý zvaný též Svatojánský".[2] První jméno vzniklo v souvislosti s tím, že rybník byl zřejmé mnohem starší než rybníky zakládané Veitmily na panství od počátku 16. století. Druhé pak, že rybník dosahoval k návrší, na němž stojí skupický kostel svatého Jana Křtitele. Je takřka jisté, že rybník založil postoloprtský klášter. Nebylo to nic neobvyklého, kláštery ve středověku je zakládaly běžně kvůli rybám, hlavní potravě řeholníků v dobách půstů. Kromě toho byly ryby výhodným obchodním artiklem. Když v roce 1600 kupoval postoloprtské panství Štěpán Jiří ze Šternberka, patřil do něj i "rybník řečený Malnický".[2] Od té doby už mu tento název zůstal.

Odvodňovací kanál rybníka u Celnice

Údaje o rozloze rybníka se liší. Sommerova topografie z roku 1846 uvádí 156 jiter, tedy přibližně 90 hektarů,[3] stejně jako Ponfiklova topografie z roku 1828.[4] Ta uvádí tuto rozlohu prostřednictvím 468 měřic. Veselý v Dějinách postoloprtského panství píše o 201 jitrech (116 ha),[5] zatímco Tutteho Vlastivěda konstatuje 146 hektarů.[6] V roce 2001 poskytl Státní oblastní archiv v Třeboni, kde jsou uložené schwarzenberské písemnosti, postoloprtským radním údaj o 126 hektarech.[2] Přeměření plochy rybníka na mapě odpovídá nejspíše Veselého údaji.

Potok nenapájela Hasina, která se před Malnicemi stáčí ke Skupicím a za nimi se vlévá do Ohře, nýbrž Lipenecký potok. Tak je na mapách z 19. století označena dnešní vodoteč, která se před Malnicemi od Hasiny odděluje a protéká plochou rybníka. Roku 1708 se rybník upravoval. V hrázi se prokopala nová, 240 metrů dlouhá výpusť ve formě tunelu. Tekoucí voda se u Celnice vlévala do Ohře.[2]

V první třetině 19. století se rybník pomalu měnil v bažinu. Hejna komárů způsobovala obyvatelům okolních vesnic malárii. Proto bylo rozhodnuto o jeho vysušení. Poslední výlov se konal v roce 1832.[6] Plocha rybníka se začala využívat jako pole. Půda bohatá na humus umožňovala pěstování cukrové řepy, obilí, různých druhů zeleniny a zejména chmele, který se na tomto území pěstuje stále.

Na začátku 21. století se uvažovalo o obnově rybníka, k akci však nedošlo.