Malá Prašivá

Téměř na vrcholku Malé Prašivé se nachází dřevěný kostel z roku 1640 zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému. Prašivá se postupně stala významným poutním místem pro Těšínsko i nedalekou Moravu a Slovensko.[1] Poutě se na Prašivou (lidově „Prašivku“) konají doposud.[1]

Chata Prašivá (2006)

Již od konce 19. století se uvažovalo o tom, že by na Prašivé měla vzniknout turistická chata. Když se 1. září 1910 konala ustanovující schůze spolku Beskydská jednota slezská, jedním z jejich cílů byla výstavba turistické chaty na Prašivé. Jejich úmysl byl mimo jiné motivován snahou podpořit turistický ruch Čechů po Beskydech, protože většina tehdejších beskydských turistických ubytoven patřila Němcům.[2] Beskydská jednota slezská v roce 1912 odkoupila stavební parcelu u vrcholu Prašivé od manželů Velčovských a začala chystat plány na výstavbu. Následkem první světové války však byla stavba chaty pozdržena a znovu se o ní začalo uvažovat v roce 1918.[1]

Po řadě příprav bylo v 11. dubna 1921 započato s výstavbou chaty podle projektu místeckého stavitele Jara Čermáka. Již 2. října téhož roku byla chata oficiálně otevřena.[1][2] Chata měla tři podlaží. V prvním se nacházela jídelna s výčepem, kuchyní a verandou, druhé patro zabírala obytná část a třetí patro rozhledna.[1] Na stavbu chaty přispěla řada peněžních ústavů, okolních obcí i drobnějších dárců včetně Petra Bezruče a T. G. Masaryka, který dokonce přispěl částkou 5000 Kčs, což byla relativně vysoká částka vzhledem k celkovému rozpočtu 273 300 Kčs.[1]

Během druhé světové války připadla chata německému turistickému spolku Beskidenverein a přístup na ní byl zakázán. Po únoru 1948 byla chata znárodněna, po roce 1989 připadla Klubu českých turistů Frýdek-Místek.[1]

Kostel sv. Antonína Paduánského na Malé Prašivé