Magdaléna Francouzská

Narodila se jako dcera krále Karla VII. Vítězného a jeho manželky Marie z Anjou a vyrůstala na královském dvoře během bojů stoleté války, kdy se konečné vítězství přiklánělo na stranu Francie. Jelikož české země prožívaly v té době nejtěžší fázi husitského období, vztahy mezi nimi a Francií postupně ochably. Šestnáctiletý český a uherský král a arcivévoda Ladislav Pohrobek se rozhodl toto přátelství obnovit. Vyslal na francouzský dvůr poselstvo vedené šlechticem Zdeňkem ze Šternberka, aby dohodlo sňatek. Pro mladého krále byla vybrána třináctiletá Magdaléna. Když se však princezna chystala během listopadu roku 1457 na cestu, přišla zpráva o Ladislavově smrti. Sňatek již princezně samotné mnoho nepřinesl, jelikož se moci chopila česká a uherská domácí šlechta a veškerá spolupráce s ní byla nemyslitelná. Až o půl století později dosedla na oba trůny francouzská princezna, mimochodem neteř královny Magdalény.

Magdaléna po této události zůstala na francouzském královském dvoře ještě čtyři roky. 7. března 1461 ji otec provdal za význačného příslušníka francouzské šlechty, hraběte a vianského prince Gastona z Foix, syna navarrské královny Eleonory. Roku 1470 ovdověla a o devět let později se po smrti tchyně stala regentkou za nedospělého syna Františka a po jeho nečekané smrti i za Kateřinu. Během tohoto období byla nucena hájit právo na trůn před svým švagrem Janem z Foix. Zemřela roku 1495 a byla pohřbena v katedrále v Pamploně.