Mabel Oranžsko-Nasavská

Princezna Mabel Oranžsko-Nasavská (Mabel Martine Wisseová Smitová, rozená Mabel Martine Losová; * 11. srpna 1968), známější jako Mabel van Oranje,[1] je vdova po princi Frisovi a švagrová krále Viléma Alexandra Nizozemského. Angažuje se v oblasti lidských práv. Působila také jako první generální ředitelka společnosti The Elders. Mabel je poradkyní několika neziskových organizací, včetně Koalice pro mezinárodní trestní soud, Malala Fund, Crisis Action a Open Society Foundations.[2]

Princezna Mabel
Princezna Mabel (2015)
Rodné jménoMabel Martine Losová
Narození11. srpna 1968 (53 let)
Pijnacker, Nizozemsko
ObčanstvíNizozemské království
Alma materAmsterdamská univerzita
PovoláníEkonomka
ChoťPrinc Friso Oranžsko-Nasavský (svatba 2004; zemřel 2013)
DětiHraběnka Luana
Hraběnka Zaria
RodičeHendrik Cornelis Los a Florence Malde Gijsberdinaová Koomanová
RodOranžsko-nasavská dynastie
PříbuzníNicoline Wisseová Smitová (mladší sestra)
Eveline Wisseová Smitová (mladší sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Princ Friso s manželkou Mabel a dcerami v roce 2010

Mládí

Narodila se jako Mabel Martine Losová v Pijnackeru v Nizozemsku. Její rodiče byli Hendrik Cornelis „Henk“ Los (27. dubna 1944 - 18. února 1978) a jeho manželka Florence Malde Gijsberdina „Flos“ Koomanová (* 1944) (dcera Anthonie Koomana (15. června 1915 - 8. listopadu 1979) a jeho manželky Antoinette Petronelly van Woerkomové). Poté, co jí v 9 letech zemřel otec, se její matka v roce 1984 provdala za Petera Wisse Smita (15. října 1939 - 11. listopadu 2000) a Mabel a její sestra přijaly jeho příjmení. Princezna Mabel má dvě mladší sestry, Nicoline Losovou, později Nicoline Wisseovou Smitovou (* 1970), a Eveline Wisseovou Smitovou (* 1982). Vyrůstala v regionu Gooi ve středním Nizozemsku.

Vystudovala ekonomii a politologii na Amsterdamské univerzitě. Promovala v roce 1993. Během studia absolvovala také stáže v OSN, Shellu, ABN AMRO a na ministerstvu zahraničních věcí. Kromě nizozemštiny mluví plynně anglicky, španělsky a francouzsky.

Během univerzitních let projevila zvláštní zájem o lidská práva po celém světě a později se specializovala na balkánskou diplomacii a mezinárodní vztahy. V roce 1995 byla přítomna na mírové konferenci v Daytonu v Ohiu.

Manželství a děti

Mabel Wisseová Smitová a princ Friso Oranžsko-Nasavský se vzali v Delftu 24. dubna 2004. Pár měl dvě dcery:

  • Hraběnka Emma Luana Ninette Sophie Oranžsko-Nasavská, Jonkvrouwe van Amsberg, narozená 26. března 2005 v Londýně, jejími kmotry jsou princ Constantijn Nizozemský (strýc z otcovy strany), Eveline Wisseová Smitová (nevlastní teta z matčiny strany), baronka Sophie von der Recke (příbuzná z otcovy strany) a Emma Boninoová (přítelkyně rodičů).
  • Hraběnka Joanna Zaria Nicoline Milou Oranžsko-Nasavská, Jonkvrouwe van Amsberg, narozená 18. června 2006 v Londýně, jejími kmotry jsou Vilém Alexandr Nizozemský (strýc z otcovy strany); princ Jaime, hrabě z Bardi (bratranec matčina otce), Nicoline Wisseová Smitová (teta z matčiny strany), Ruben Amerling (přítel rodičů) a Maria Luz Luanová (přítelkyně rodičů).

Protože nepožádal nizozemský parlament o svolení k sňatku, přestal být princ Friso členem královského rodu a ztratil dědická práva na trůn jeho i jeho potomků. Princezna Mabel ani jejich dcery proto nejsou členy královského rodu. Zůstali však jednou z nejbohatších rodin v Nizozemsku. Princ Friso zemřel v roce 2013.

Tituly, oslovení a jména

Od své svatby Mabel používá oslovení Její královská Výsost a tituly princezny Oranžsko-Nasavské, hraběnky Oranžsko-Nasavské a paní z Amsbergu. Legálně princeznou není, ale je zvykem, že manželky a vdovy po členech královské rodiny přebírají tituly svých manželů. Bylo rozhodnuto, že každé z jejich dětí obdrží tituly hraběte nebo hraběnky Oranžsko-Nasavské a jonkheera nebo jonkvrouw z Amsbergu.

Kontroverze

Poté, co předseda vlády Jan Peter Balkenende v červnu 2003 oznámil sňatek prince Frisa s Mabel, napsal v dopise parlamentu, že Mabel Wisseová Smitová poskytla „neúplné a nesprávné informace“ o rozsahu jejích kontaktů se známým drogovým magnátem Klaasem Bruinsmaem,[3] a že kvůli tomu se vláda rozhodla nevyžadovat povolení k sňatku od parlamentu.[4][5] V dopise premiérovi ze dne 9. října princ Friso uvedl, že pár poskytl nějaké neúplné informace, ale neposkytl žádné nesprávné informace ani nelhal.

Podle nizozemských zákonů musela vláda předložit žádost o sňatek manželů parlamentu ke schválení, což je předpokladem k udržení si práva na nástupnictví na trůn. Princ Johan Friso řekl, že si vezme Mabel bez ohledu na to, jestli povolení získá, nebo ne, a v důsledku toho ztratil právo na místo v řadě následnictví. Byl druhým v pořadí v linii nástupnictví, po svém starším bratrovi Vilému Alexandrovi, knížeti Oranžském.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Mabel of Orange-Nassau na anglické Wikipedii.

  1. Advisory Council | The Elders. theelders.org [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
  2. Our Board of Trustees. Girls Not Brides [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. CROUCH, Gregory. Revelations About Dutch Prince's Fiancée Rattle Royal Family. The New York Times. 2003-10-12. Dostupné online [cit. 2021-08-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  4. Dutch prince renounces throne. news.bbc.co.uk. 2003-10-10. Dostupné online [cit. 2021-08-16]. (anglicky)
  5. Royal wedding snubs Dutch throne. news.bbc.co.uk. 2004-04-24. Dostupné online [cit. 2021-08-16]. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.