Mašinismus

Ve výtvarném umění se mašinismus projevoval zobrazováním půvabu a souladu strojních zařízení, která na počátku 20. století ještě nebyla produkty unifikované pásové výroby. Malíři často zobrazovali např. krásu soukolí, převodů, závitů nebo řetězů.[1]

Mezi mašinistické tvůrce lze zařadit:[1]

• Fernand Léger – např. obraz Signální kotouče (1918)[2]
• Robert Delaunay – např. obraz Disques Simultanés
• Marcel Duchamp – např. obraz Mlýnek na kávu (1911), sochy Kolo od bicyklu na stoličce (1913), Fontána (1917) nebo Rotující polokoule (1925)[2]
• Gerald Murphy – např. obraz Hodinky (1925)
• Francis Picabia[2]
• František Kupka – např. obrazy Stroje (1929–32), Syntéza (1927–28), Kolona (1929), Ocel pracuje nebo Ocel pije (1927)[3]

I v architektuře se fascinace stroji projevuje již v 1. polovině 20. století. Tyto prvky najdeme například u následujících českých tvůrců:

• Oldřich Liska[4]
• Vladimír Fultner – např. Píšova vila[4]

• 
  Píšova vila s mašinistickou kupolí

Pojem mašinismus je však v české architektuře výrazněji spjat v obdobím 60. a 70. let 20. století, kdy se k inspiračním zdrojům přidává vrcholící vědeckotechnická revoluce, lety do vesmíru, sci-fi romány a obecně fascinace vědou.[5] Představitelem tohoto směru bylo zejména liberecké sdružení SIAL. Označení mašinisté bylo nicméně libereckým architektům dáno zprvu pejorativně, protože jejich pohled na architekturu se odlišoval od obecně přijímaného, středoproudého přístupu. Mezi mašinistické architekty lze zařadit:[6]

• Karel Hubáček – např. televizní vysílač na Ještědu, meteorologická věž Libuš, vodárenská věž Děvín
• Václav Králíček
• Miroslav Masák – např. obchodní dům Máj
• Otakar Binar
• Emil Přikryl
• Mirko Baum
• John Eisler
• Martin Rajniš – např. obchodní dům Máj

• 
  Vysílač Ještěd
• 
  Obchodní dům Máj

Postupem času se nicméně architekti SIALu vydali rozdílnými uměleckými směry.[7]

„Mašinismus, to je jako kdybyste se podívali na krásnou ženskou a zajímala by vás její střeva.“ – Martin Rajniš, 2011

V roce 2011 se v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze uskutečnila výstava SIAL, zaměřená právě na mašinistickou tvorbu tohoto sdružení.[7]