TOR (protein)

TOR (z angl. target of rapamycin) je silně konzervovaná serin/threoninová kináza, která se u eukaryotických organismů podílí na regulaci buněčného růstu, metabolismu a odpovědi na přítomnost živin, růstových faktorů či odpovědi na stres. TOR protein byl nejprve objeven v kvasinkách, ale dnes je znám u všech eukaryot včetně rostlin, háďátek, octomilek i savců.[1] Savčí TOR se označuje jako mTOR (z angl. mammalian target of rapamycin). Název TOR resp. mTOR je odvozen od imunosupresivní látky jménem rapamycin, která se v těle váže na protein FKBP12, jenž následně získá schopnost alostericky inhibovat mTOR.[2]

mTOR v komplexu s dalšími proteiny (heterodimerní mTORC1)

Schematický diagram obou mTORC komplexů

TORC

TOR na sebe váže další proteiny v rámci větších komplexů, které se následně označují jako TORC (TOR complex). U savců je označujeme jako mTORC1 a mTORC2. mTORC1 z nich je citlivý na rapamycin a skládá se z proteinů mTOR, raptor a mLST8. Reguluje buněčný růst z časového hlediska (spuštění a ukončení růstu), proteosyntézu, transport živin a autofagii. mTORC2 se skládá z proteinů mTOR, rictor, mSIN1, PRR5 a mLST8 a není citlivý na rapamycin. Podílí se spíše na regulaci prostorového aspektu růstu (např. modulováním aktinového cytoskeletu).[1]

Aktivace mTORC1 je kanonický proces regulující buněčný růst. Hormony a růstové faktory aktivují mTORC1 skrze malou GTPázu Rheb. Aminokyseliny spouštějí jinou kaskádu s podobným výsledkem, tentokrát přes GTPázy Rag rodiny.[3] Obecně má mTOR tzv. pro-survival účinek, tzn, podporuje buněčný růst, proliferaci a diferenciaci a působí antiapoptoticky.[4]

Reference

HALL, M.N. mTOR—What Does It Do?. Transplantation Proceedings. Roč. 40, čís. 10, s. S5–S8. DOI 10.1016/j.transproceed.2008.10.009.
LI, Jing; KIM, Sang Gyun; BLENIS, John. Rapamycin: One Drug, Many Effects. Cell Metabolism. Roč. 19, čís. 3, s. 373–379. DOI 10.1016/j.cmet.2014.01.001.
SANCAK, Yasemin; BAR-PELED, Liron; ZONCU, Roberto. Ragulator-Rag Complex Targets mTORC1 to the Lysosomal Surface and Is Necessary for Its Activation by Amino Acids. Cell. 2010-04, roč. 141, čís. 2, s. 290–303. Dostupné online [cit. 2018-08-14]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2010.02.024. PMID 20381137.
The role of PI3K/AKT/mTOR pathway in the modulation of autophagy and the clearance of protein aggregates in neurodegeneration. Cellular Signalling. 2014-12-01, roč. 26, čís. 12, s. 2694–2701. Dostupné online [cit. 2019-01-14]. ISSN 0898-6568. DOI 10.1016/j.cellsig.2014.08.019. (anglicky)

Související články

mTOR inhibitory

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[hall2008-1] HALL, M.N. mTOR—What Does It Do?. Transplantation Proceedings. Roč. 40, čís. 10, s. S5–S8. DOI 10.1016/j.transproceed.2008.10.009.

[2] LI, Jing; KIM, Sang Gyun; BLENIS, John. Rapamycin: One Drug, Many Effects. Cell Metabolism. Roč. 19, čís. 3, s. 373–379. DOI 10.1016/j.cmet.2014.01.001.

[3] SANCAK, Yasemin; BAR-PELED, Liron; ZONCU, Roberto. Ragulator-Rag Complex Targets mTORC1 to the Lysosomal Surface and Is Necessary for Its Activation by Amino Acids. Cell. 2010-04, roč. 141, čís. 2, s. 290–303. Dostupné online [cit. 2018-08-14]. ISSN 0092-8674. DOI 10.1016/j.cell.2010.02.024. PMID 20381137.

[4] The role of PI3K/AKT/mTOR pathway in the modulation of autophagy and the clearance of protein aggregates in neurodegeneration. Cellular Signalling. 2014-12-01, roč. 26, čís. 12, s. 2694–2701. Dostupné online [cit. 2019-01-14]. ISSN 0898-6568. DOI 10.1016/j.cellsig.2014.08.019. (anglicky)