Mšecké Žehrovice

V místě zvaném „Pod vsí“ v nivách jižně od Mšeckých Žehrovic a „Na vrchu“ západně od Lodenic byla objevena osídlená místa knovízské kultury.

V době laténské (mladší doba železná) se na jih od dnešní obce nacházelo keltské sídlo. Dnes většinu území sídla pokrývá obora Libeň, celý areál je pokryt lesem. Areál byl za keltského osídlení obehnán valem o rozměrech 194 × 93,5 × 187,5 × 90 m.[3]

Sídlo bylo založeno ve 3. století př. n. l.. Zpočátku se jednalo o vesnici s pěti polozemnicemi a jedním větším povrchovým domem s dřevěným plotem. Přibližně v polovině tohoto století byla vyrobena kamenná hlava z Mšeckých Žehrovic, která zřejmě sloužila náboženským účelům.[3]

V osadě probíhalo pracování železa a švartny.[3] Nalezly se pražící a vyhřívací jámy na rudu a hornická a kovářská struska.[3] Objev naleziště hrnců a misek z pozdního halštatského období v Mšeckých žehrovicích naznačuje, že jde o pohřební předměty. Nejvýznamnější nálezy ovšem pocházejí z laténského období.

Kolem roku 200 př. n. l. byl objekt přestavěn do tvaru obdélníku a obehnán dřevěným opevněním, jehož zbytky se našly v severní části.[3]

Přibližně o dvacet let později byl vybudován dvoumetrový val, jehož terénní příznaky jsou dodnes na první pohled patrné v terénu.[3]

Před rokem 170 př. n. l. byl objekt opět přestavěn. Byly odděleny dva menší čtvercové objekty a vybudovány brány. Na severozápadním okraji jižního čtverce Keltové vybudovali dřevěnou stavbu o rozměrech 9,9 × 10,5 × 13,6 m mající 4 vnitřní kůly. Po požáru kolem roku 150 př. n. l. byla přebudována na menší roubenou stavbu.[3]

Kolem roku 150 př. n. l. obyvatelé do jámy odhodili kamennou hlavu.[3]

Nejznámějším nálezem je především světově unikátní kamenná hlava Kelta ze 3. století př. n. l. objevené v pískovém lomu v místě Libina v květnu 1943. Hlava je v současnosti uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze. Nález byl učiněn v těsné blízkosti keltského obdélníkového ohrazeného areálu s vysokými valy tzv. viereckschanze a s velkou atypickou stavbou, patrně svatyní, s níž nepochybně úzce souvisí.

Keltské sídlo zkoumali např. Ivan Borkovský (1943), Libuše Jansová (1967, 1968), Natalie Venclová (1979–1988).[3]

V roce 1045 kníže Břetislav I. daroval část Žehrovic klášteru svaté Markéty v Břevnově. Na počátku 13. století se správce královské části vsi pokusil podmanit si poddané klášterní části, načež tamní poddaní odešli a usadili se kolem klášterního dvora, kde vznikla obec Lodenice. V roce 1224 udělil král Přemysl Otakar I. ochranné privilegium pro klášterní část Žehrovic. To byla také poslední zmínka o této části.

V jižní části při ohybu silnice z Nového Strašecí v místě zvaném Na Baště stávala tvrz, která se jmenovala Žehrov. Kdy a kdo ji postavil není známo, v roce 1561 uváděná jako pustá a později zanikla, respektive byly vkomponovány do budov č.p. 52 a 65. Jednalo se o domy sedlové konstrukce založené na dvou pilastrech, dále železné hutě, kovárna a dílna na sapropelové (švartnové) náramky.

Původní název vsi zněl Kornhauské Žehrovice, které patřily rodu Kolovratů, nejznámějším z nich byl rytíř Jan Žehrovský z Kolovrat.

Obec je rodištěm sbormistra a dirigenta Františka Lindy.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí
• 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[5]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[6]
• 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[7]
• 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[8]
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

V obci Mšecké Žehrovice (626 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] výroba cementového zboží, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Mšeckých Žehrovicích, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 obuvníci, 2 pekaři, 3 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mšecké Žehrovice, švadlena, 2 truhláři.