Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem

Zakladatelem muzea byl ředitel školy Ladislav Vondruška, byl vytvořen muzejní odbor a zvoleni jeho členové, byli jimi Edmund Fiša (starosta), Jindřich Leypold (soudce), František Seidl (advokát), Ladislav Vondruška (ředitel), Karel Konečný (učitel), Josef Štourač (učitel), František Domanský (měšťan), Vincenc Pálka (obuvník) a Jan Schwarzer (řezník). První schůze se konala 27. října 1913, v tě době bylo uvedeno, že pro muzejní sbírky budou sloužit obecní místnosti. Během první světové války byly předměty sbírek přesunuty do podkroví školy, v těchto prostorách zůstaly až do roku 1956. 8. dubna 1956 byly zakoupeny další předměty od starožitníka a muzeum bylo přihlášeno do Svazu česko-slovenských muzeí vlastivědných.

Po roce 1918 muzeum stále sídlilo v podkroví školy a jeho členové sbírali převážně etnografické předměty, hlavním hybatelem myšlenky muzea se stal ředitel zemědělské školy Vladimír Kříž, muzeum několikrát navštívil Dr. Jaroslav Helfert z brněnského zemského muzea, kdy radil při muzejní práci. V roce 1924 pomohl i s archeologickými výzkumy na hradě Aueršperku, kdy sbírky z tohoto průzkumu tvoří velkou část sbírek zaměřených na prehistorii Bystřicka. V této době muzeum nemělo stálé zaměstnance a financováno bylo z příspěvků a z darů města. Později byly uspořádány výstavy a prezentovány sbírkové předměty, také došlo k vydání soupisu sbírek v místním muzejním archivu.

V roce 1945 byly muzejní sbírky přeneseny částečně do zimní zemědělské školy. Zbylé předměty zůstaly v podkroví školy, které mělo být vykradeno vojáky. Po druhé světové válce došlo v režii Vladimíra Kříže v roce 1947 k uspořádání výstavy v budově školy pod názvem "Bystřice jindy a nyní", v roce 1952 byla uspořádána výstava "Lidová tvořivost na Bystřicku". V roce 1954 došlo k žádosti k Okresnímu národnímu výboru o povolení zřídit Okresní muzeum a alokovat na jeho činnost městské peníze a to od 1. ledna 1955. 11. října bylo Státní památkovou správou povoleno užít pro činnost muzea místnost na hradě Pernštejně, byly propůjčeny celkem tři místnosti. V roce 1955 byla ustanovena rada muzea, jejími členy byly František Abrahám, Josef Dobiáš, Zdeňka Kynclová, František Ostrý a Josef Pavelka.

Muzeum bylo slavnostně otevřeno 10. listopadu 1947, muzeum získalo správce Josefa Peterku, v roce 1960 došlo ke změně správních okresů a byl zrušen okres Bystřice nad Pernštejnem a byla uvolněna budova radnice využívaná pro okresní soud, od 1. září tak v těchto prostorách sídlilo místní muzeum. V květnu 1965 byla v těchto prostorech otevřena pamětní síň Gustava Pflegera-Moravského, 27. září 1973 byla v prostorách bývalého okresního soudu otevřena Síň odkazu Aloise Lukáška a téhož roku se městské muzeum v Bystřici stalo součástí Okresního muzea ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1985 byly dokončeny expozice s tematikou odboje za druhé světové války a ve sklepě také expozice "Vývoj osídlení horní Svratky".

Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem opětovně vzniklo v roce 1993, kdy zaniklo okresní muzeum ve Žďáru nad Sázavou a sbírky se tak staly majetkem města Bystřice. V tomtéž roce byla ve sklepních prostorech bývalé radnice uvedena expozice "Uran na Vysočině". V roce 2003 došlo k rekonstrukci budovy, kdy byla mimo jiné opravena mansardová střecha, v roce 2004 byl rekonstruován zadní trakt budovy a v roce 2005 byla opravena fasáda budovy a rekonstruovány interiéry, zároveň bylo vybudováno Městské informační centrum. O rok později byly rekonstruovány interiéry přízemí a bylo otevřeno Turistické a informační centrum, na dvoře byla vybudována přístavba s moderními sociálními zařízeními. a v roce 2007 byla rekonstruována půda, kdy vznikl depozitář, konzervátorská dílna a galerie, po průzkumu byly objeveny výmalby z 19. století a v jedné místnosti byly výmalby rekonstruovány. Otevření muzea po dlouhých rekonstrukcích proběhlo 26. dubna 2007.[2]

Muzeum v Bystřici má ve sbírkovém fondu několik desítek tisíc fotografií, pohlednic, negativů a skleněných desek, stejně tak má ve fondech několik desítek tisíc tiskovin, listin, písemností a obrazů. Uchovává také více než 10 tisíc sbírkových předmětů hmotných.[2]